Posral mi celej život..✔

11.

Do hajzlu!

,,To budem muset uklidit,"zaksychtil se Jakub.
,,Bohužel,"povzdychla jsem si a šli jsme na to.

Když jsme to už uklidili, tak jsem se zeptala:

,,Kdo chce vlastně dneska vařit oběd?"
,,Já,"zachechtal se Domino.
,,Ježíši! Jen ty ne! Víš jak to dopadá!"řekl Hasan a já se na něj nechápavě podívala.
,,Proč?"zeptala jsem se.
,,Ani kaši uvařit neumí. Buď končí na stropě nebo je někde na hodinách pověšená a když ani to, tak je spálená a často i spálí utěrku,"vydechl.
,,Ouuu. Tak to jsem si o tobě nemyslela Domino,"zasmála jsem se.
On se jen podíval na zem a nemluvil. Povzdychla jsem si. Šla jsem do pokoje a dala si sluchátka do uší. Po chvíli jsem slyšela šílený řev. Tak strašný, že to šlo slyšet i přez ty sluchátka.

Dominik, Jakub, Robin a Denis šíleně ječeli. Jako...o život?/pomoc?
Rychle jsem vyletěla z pokoje a vběhla do kuchyně. Vzala si pánev a letěla k nim do pokoje.

Zavřela jsem oči a otevřela dveře. Začala jsem mlátit dotyčného, co nejvíc to šlo. Se zavřenýma očima jsem pokračovala hlava nehlava. Až po chvíli jsem zaregistrovala Dominikův hlas a přestala. Byl kousek ode mě a držel se za hlavu.
,,P-promiň, já..."
,,To je v poho. Jsem zvyklej,"zavrtěl hlavou a odešel.

Zůstala jsem tam stát jak tvrdé Y...

..........