(CZ) The Black Obsession III (CZ)

1. Návrat

~ I care for myself. The more solitary, the more friendless, the more unsustained I am, the more I will respect myself. ~ 

- Charlotte Brontë

Nad Londýnem se snášel temný deštivý mrak. Hermiona se přemístila do jedné z postranních ulic nedaleko domu Andromedy a otřepala se chladem. Téměř zapomněla, jak sychravý a studený Londýn uměl být. Na tváři ucítila první kapky deště snášející se z nebe. Rozešla se ulicí a než došla k domu Tonksových, rozpršelo se. Zazvonila na zvonek a za nedlouho otevřela Andromeda, která měla na sobě zástěru a na tváři šmouhu od mouky. 

,,Hermiono," vytřeštila oči překvapením, když mladou dívku uviděla. ,,Pojď dál," řekla a jakmile byla Hermiona uvnitř, vyslala na ni sušící kouzlo. ,,Kdy jsi se vrátila?" Zeptala se a kráčela zpátky do kuchyně, Hermiona ji následovala. 

,,Před chvilkou. Přemístila jsem se domů, nechala si tam věci, dala si horkou koupel a přemístila se rovnou sem," pousmála se. Jakmile vešly do kuchyně, uviděla tam sedět Molly s Teddym na klíně. Ten minulý týden oslavil své druhé narozeniny a už dovedl docela hezky mluvit, i když se zatím ještě nevyjadřoval plnými větami. Miloval své plyšové hračky a bez svého medvídka neusnul. Jakmile uviděl Hermionu, zkoumavě na ni pohlédl.

,,Hermiono!" Usmála se Molly a s Teddym v náruči se postavila a šla ji obejmout. 

,,Molly," objala ji Hermiona zpátky. ,,Copak tady děláš?" 

,,Molly mi dělá občas společnost, když není Tibi doma," pousmála se, avšak při vyslovení jeho jména se jí ve tváři objevil na nepatrnou chvilku smutný výraz, ale opět se usmála. 

Hermiona si toho všimla. ,,Stalo se mezi vámi něco?" Zeptala se, když jí Andromeda nalila čaj. Molly si s Andromedou vyměnily pohledy a Andy se posadila. Vzala si Teddyho na klín a dala mu pusu do vlásků. 

,,Mezi námi nic, tedy ne přímo," začala Andromeda a chvíli váhala, zda pokračovat. ,,Nevzpamatoval se ze smrti svého syna, nese to opravdu těžce a ačkoli se tady pro něj snažím být, stále mne odstrkuje. Říká, že mne tím nechce zatěžovat, že mám svých problémů dost a raději se zamkne do své pracovny. Nějak nedokáže pochopit, že chci, abychom všechny problémy sdíleli a řešili je spolu. Samozřejmě, že je to i můj problém," povzdychla si. ,,Miluji ho, ale neulehčuje mi to," dodala. Teddy si všiml, že je jeho babička smutná, otočil se k ní a pohladil ji po tvářích. 

,,Ploš je babiška smutná?" Zeptal se a spodní rtík se mu nepatrně rozklepal. 

,,To nic, Teddy, nejsem smutná, miláčku," řekla a dala mu pusu na tvář. Teddy se mírně pousmál a dal jí uslintanou pusinku zpátky. ,,Ty můj slimpalo," uchechtla se Andy. ,,Babička tě hrozně miluje, víš to?" Teddy přikývl a opět se na Andy posadil, vzal si ze stolu nakrájené jablko a dal si ho do pusinky. Hermiona s Molly se na něj dívaly a obě se usmívaly. 

,,A co takhle zkusit specialistu? Chci říci, pokud se nechce otevřít tobě, mohl by jemu," navrhla Hermiona.

,,Tohle jsem mu zkoušela navrhnout, ale stále jen opakuje, že potřebuje pouze více času, že se s tím vypořádá sám," povzdychla si. ,,Ale z vlastních zkušeností vím, jak nebezpečné to je, když je na to člověk sám. Nebýt tady Molly a Arthura, zbláznila bych se."

,,Ale taky chvíli trvalo, než jsi se mi otevřela, Andy," řekla Molly a Andromeda přikývla.

,,Ale ne rok," zakroutila hlavou, postavila se a šla zkontrolovat bábovku v troubě. Molly si opět vzala Teddyho na klín, ten se culil na Hermionu, která ho pohladila po vláskách. ,,No a  co ty, Hermiono, jak bylo?" Zeptala se Andromeda, když bábovku v troubě otočila.