Jedna hloupá sázka...
Kdo získá srdce talentovaného rappera...
Copak by se mohlo stát? Však je to jen malý vtip.
Ale do doby, než se všechno nečekaně zvrtne...
Málem několikrát spadnu, ale Ravi mě naštěstí drží pevně. Usmívá se.
"Všechno to je o důvěře." usměje se.
Koukám mu do očí. Nikdy jsem si neuvědomil dřív, že má tak dokonalá očka.
Po chvilce to ale bohužel skončí. Ravi se usměje.
"Jsi šikovný. Nečekal bych, že to zvládneš až tak dokonale." usměje se a jde k reprákům.
Pousměju se. Najednou uvidím vedle sebe, jak se v Raviho tašce rozsvítí mobil. Všimnu si jména a fotky.
HakYeonie-hyung 🖤🖤
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Je od něj fakt moc hezký, že ke mě si nedá ani to jméno. Ale u leadera má i fotku. Zabolí to. Bez náznaku emocí mu to típnu a dělám, jakoby nic.
Jdu za Ravim. Musím se mu trochu vnucovat. Jinak to nepůjde. Nemůže mi ho přebrat. On ne!
"Raviii..." zezadu ho obejmu.
"Hm?" zeptá se zaujatě do počítače.
"Máš mě opravdu rád?" nejistě na něj kouknu.
"Leo...tohle už jsme předci probírali..." povzdychne si zoufale.
"Ale...fajn... Vím, že máš Na radši než mě."
Na to se ke mě otočí čelem.
"Cože? Jak to můžeš vědět?" zeptá se překvapeně.
"Prostě...to vím." řeknu a koukám mu do očí.
"Víš to?" usměje se a jde proti mě.
Začnu couvat, ale narazím do zdi. Konečná. Ravi se ušklíbne.
"Tak když to víš...tak to potom jo." zasměje se a jde ke své tašce.
"Volal mi leader. Víš to?" koukne na mě.
Zamelu hlavou, Ravi se lehce zamračí.
"No...je na čase jít domů." vydechne s lehkým úsměvem.
"Uuuuž?" zeptám se smutně.
"Copak? Tobě to nestačilo?" doběhne ke mě a zatočí se se mnou.
Zasměju se. Zamelu hlavou. Položí mě opatrně na zem.
"Tak ale rychle poslední." přikývnu.
Pustí hudbu a my začneme tancovat. Celou dobu skenuju Raviho. Je dokonalý. I když má spoustu chyb, já je nevidím.
Ani nemrknu a už je skoro konec choreografie. Nemyslím si, že zrovna tohle by měli dělat dva muži, ale když to Ravi chtěl zkusit, tak proč ne. Rád mu vyhovím. Pomalu mě položí na zády na zem a on si lehce lehne na mou hruď.
Koukám mu do očí. Má je tak krásné. Jsme od sebe jen takový kousek. Pomalu se k němu nakloním. Ravi udělá to samé. Ale on ne. On mě prostě nemůže políbit. Na poslední chvilku rty uhne k mému oušku.
"Nedělej nic, co by tě později mrzelo." zašeptá tak sladce a dá mi pusinku na čelo.
Vstane. Zavřu oči a ležím na zemi dál. Přemítám, co se vlastně stalo.
"Leo, jdeš? Měli bychom si pospíšit." zasměje se Ravi tím svým andělským hláskem.
