pohled Marcuse:
když jsme s týnusem přišli domů byl jsem štěstím bez sebe. Lehl jsem si na postel a přemýšlel...
moje mysl :
její úsměv je tak příjemný a oči jí září jako žádná hvězda na nebi, srdce jí bije pro ostatní a je tak nebojácná a vtipná, jak jinak než dokonalá. ale nevím jestli by mně chtěla, vždyť se sotva známe dva dny nechci to uspěchat ale chci aby byla jenom moje, nikdo ji nezkřivý ani vlásek o to se postarám. Alea je jenom moje.
když jsem se konečně probral tak jsem hukl na bráchu že je čas jim zavolat.
pohled Aley:
doma jsme se najedli, samozřejmě že byli rodiče pořád pryč a tak jsme si s Ariou pustili písničky na plný perdy. Po obědě jsem si dala sprchu a ségra šla hned po mně. Zachvíli mi volal Marcus tak jsem to zvedla:
Mac: ahoj
já: ahoj
mac: doufám že se těšíte?
Já: jasně kdy tu budete,
Mac: tak za půl hoďky jsme u vás.
Já: Ok čekáme před domem
Mac: ok tak zatím.
Já: zatím.
když jsme dotelefonovali , tak jsem šla za Ariou že tu zachvíli budou. Jak jsem jí to dořekla obě jsme si na sebe vzali tohle:
oblékli jsme se a udělali si dva francouzské copy:
pak jsme si vzali tenhle vak:
do něj jsme si dali klíče, peněženku, mobil, sluchátka a powerbanku. Pak jsme vyšli před barák a následně ho zamkli. Za necelé dvě minuty k nám dorazili kluci a my vyrazili do města. Poznali jsme kde je Nákupní centrum kde jsme si koupili:
dále jsme poznali pizzerii, kavárnu, pekárnu, obchod (s jídlem, ať víme kde nakoupit) a cukrárnu kde jsme si nakonec sedly. Kluci si objednali latte a my zas capucchino. byli jsme tam tak půl hodiny. Když jsme dopili chtěli jsme zaplatit, ale kluci nás nakonec přemluvili že to zaplatí oni.
cestou domů jsme si různě povídali a dělali kraviny, ale před naším domem jsme se rozloučily a šly každý svou cestou. Doma jsem si vybalila nakoupené věci a lehla na postel kde jsem následně usla...
Ahoj tak tady je další kapitola dnes to dělá celkem 439 slov.
_ELI.P._
YOU ARE READING
First love (Marcus and Martinus)
РазноеJmenuji se Alea a mám dvojče Ariu. (Rodiče chtěli dost podobný jména ) Začalo to v Oslu kde mně na škole šikanovali, když jsme se přestěhovali do Troforsu Bylo vše v pohodě ale nadešel čas jít do školy a ...... ahoj snad se bude líbit je to má první...