❗️Pokračování mé knihy ,,Trochu jiná (love) story"❗️
Emilly s Adamem mají spolu krásný život.Emilly se vrátila do dětského domova a začala chodit na normální školu zatím co Adam chodí pořád na internát.Emilly si najde kamarádu která se stane její ne...
,,Ještě odebereme trochu krve pro jistotu, ale myslím že to byla jen únava a stres" řekl s úsměvem doktor ,,Vždyť jsem úplně v pohodě vidíte?" Ukázala jsem na sebe ,,Neboj, za dvě hoďku tě pustíme domů" usmál se ,,Díky bohu" řekla jsem šťastně ,,Dobrý den" přišel Adam do pokoje a zarazila ho přítomnost doktora ,,Všechno je v pořádku" uklidnila jsem Adama a usmála se na něj, úlevný úsměv mi opětoval ,,Tak já vás tu nechám" řekl doktor a mrkl na mě, usmála jsem se na něj ,,Tak co zlato, jak ti je?" Dal mi pusu ,,O něco líp, prý mě za dvě hodiny pustí" ,,To je dobře, potom tě asi nechám pořádně v děcáku vyspat a zítra si to spolu pořádně užijem" ten jeho pohled bude vždy pro mě něco vesmírného
Vyjít ven z nemocnice bylo jako po několika letech jít z vězení, ten pocit svobody byl nepopsatelný. Venku na mě čekala Mellanie.Asi jsem zapoměla zmínit že Mell má taky kluka.Prý se jmenuje Montghomery.Ještě se prý spolu neviděli, protože Monty bydlí hodně daleko, tak si jen píší.Ale vlastně proč se o tom teď zmiňuji... Monty má přijet za pár dní a Mell je z toho celá bez sebe.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Montghomery
,,Tak co Em" zeptala se Mell hned jak mě uviděla ,,Prý je jí líp" odpověděl jít a mě Adam ,,To je dobře, bála jsem se o tebe" objala mě a myslím že cítila úlevu ,,Jsem unavená" řekla jsem a zívla ,,Tak pojď" nastavil mi Adam záda, abych na ně skočila, což jsem taky udělala.Odnesl mě až k děcáku kde mě konečně sundal. ,,Miluju tě zlato" řekla jsem a objala ho, začali mi téct slzy ani nevím proč ,,Já tebe" řekl a usmál se ,,proč pláčeš?" Utřel mi palcem slzy na tváři ,,Už teď mi chybíš" obejmula jsem ho znovu ,,Emilly pojď" zamručela Mell a otevřela dveře dovnitř.Šla jsem a ve dveřích naposledy Adamovi zamávala. ,,Hrdličky" zamumlala a pousmála se, já trochu taky ,,Tak si jdi lehnout" řekla a ukázala na moji postel,doplazila jsem se k ní a spadla na ní,obličej se mi zabořil do polštáře a do pár sekund jsem spala.
*bum* vzbudil mě divný zvuk.Otevřela jsem rychle oči,byla tma,odhaduju tak 3 hodiny ráno.Posadila jsem se na postel a rychle mrkla aby si moje oči přivykly na tmu.Tady žádný zloděj nebo vrah nemůže být řekla jsem si. ,,Leda tak duch jako z Insidious" pousmála jsem se nad moji myšlenkou Vstala jsem jak ty hrdinové v hororech a šla je dveřím pokoje.Mellanie spala jak zabitá.S otevřením dveře zavrzaly. *bum* další rána.Ozývalo se to z kuchyně.Naskočila mi husina.Opravdu to vypadá jak nějaká hororová scéna. ,,A teď mě tady sežere drak" odlehčovala jsem situaci ,,Haló?Je tu někdo?" Řekla jsem když jsem přišla do temnem zalité kuchyně Slyšela jsem kroky...fuj to se mi nelíbí. Bojim se, přiznávám.Dost se bojím. ,,Halóó?" Zopakovala jsem tišeji ,,Ty vole Emilly Clarková vschop se!" Řekl mi vnitřní hlas.Nádech,výdech. ,,Doprdele jestli neřekneš kdo si tak začnu řvát a věř mi že dokážu donutit tvoje ušní bubínky prasknout ty potrate" řekla jsem klidně a sebevědomě.Prostě cítíte když na vás někdo kouká...cítím že někdo stojí zamnou a probodává mě pohledem, slyším jeho dech.
Nová kapitolka je na světě, doufám že se líbí❤️ Hvězdičku a komentář💫 Vaše Smallgirl✨
