10

2.2K 112 4
                                    



,,Emilly" probudil mě šepot.Někdo seděl vedle mě a držel mě za ruku. Poznala jsem tu ruku.Velká,teplá a trochu spocená.Adamova.Pomalu jsem otevřela oči.
,,Em,to jsem rád že si vzhůru.Jak ti je?
Je všechno v pohodě?Jak se cí-..."
,,Klid,prosím,všechno je v pohodě"
,,Promiň,jen mám strach" sevřel pevněji mojí ruku
,,Už si se seznámil s Elizabethkou?"
Kývla jsem hlavou k vedlejší posteli.
Adam se zvednul a šel k její posteli.
Betty nás pozorovala a byla připravena na Adamovu ,,návštěvu".
,,Ahoj princezno,já jsem Adam"
,,Čau,já jsem Betty" šťouchla do něj, usmál se a jemně jí to oplatil
,,Tak co,jak ses vyspala?" Ptal se jí dál
,,Dobře,co ty?"
,,No mě jsem strach o támhletu moji malou potvůrku a nemohl jsem spát" ukázal na mě
,,Proč potvůrku?Není ošklivá." Oba jsme se s Adamem zasmáli
,,To se jen tak říká víš?Jen že srandy, nikdy bych to nemyslel vážně,mám jí strašně moc rád,asi tak jako tě má ráda tvoje maminka." Usmál se na ní. Přemýšlela jsem o tom,jak úžasný by byl otec.Mám takové štěstí že ho mám.

*Ťuk,ťuk

,,Dále" řekla Betty a upřeně zírala na dveře ,,Tati!" Vyjekla
,,Ahoj zlatíčko moje" řekl pán,tedy zřejmě její otec a obejmul jí
,,Jakto že si tady?" Řekla nadšeně
,,Vzal jsem si volno a přijel jsem jak nejrychleji jsem mohl,abych tě viděl a mohl tu být s tebou" chytl jí za ruku. Čekala jsem jestli se nerozbrečí,ale udržel slzy.Adam se zvedl a podal ruku směrem k velkému silnému chlapovi.
,,Dobrý den,jmenuji se Adam a támhleto je moje přítelkyně Emilly, leží tu taky kvůli leukémii"
,,Rád tě poznávám Adame,i tebe Emilly, myslím že si můžeme tykat ne? Jo a pardon,ani jsem se nepředstavil, jmenuji se Tony" potřásl mu rukou
,,Dobře,Tony.Tak já půjdu zase zpátky k Em" usmál se
,,Dobře" oplatil mu to


,,Mám o tebe strach Em" zašeptal po chvilce mlčení
,,Neměj"
,,Ale já mám.A velkej." Zklopil hlavu a stiskl mi pevně ruku
,,Takže...ty si myslíš,že to nezvládnu?"
,,Ne,ne,zvládneš to,určitě to zvládneš"
,,Ty myslíš,že umřu?" Začaly mi slzy stékat po tváři
,,Ne,nemyslím,to by si mi přece neudělala" snažil se ustát ty slzy co se mu draly do očí
,,Já nechci umřít Adame" začala jsem brečet jako malý dítě když mu sebereš oblíbenýho plyšáka
,,Em,ty neumřeš,ty nesmíš umřít,slyšíš??" Taky se rozbrečel

,,Ahoj Emilly" přišla do pokoje Mellanie ,,Dobrý den" dodala když viděla tátu Betty"
,,Ahoj" řekli jsme jednohlasně s Adamem
,,Ahoj" řekl Tony bez toho aniž by se otočil kdo to vůbec přišel
,,Tak co jak je?" Zeptala se mě
,,Jsem nějak unavená" řekla jsem, najednou s mi začala točit hlava a všechno bylo rozmazané,stejný pocit jako když mi bylo 12 a poprvé jsem se opila.Spala jsem ještě s jednou kamarádkou u kamarádky a řekly jsme si že něco zkusíme vypít,oni začaly být opilé a začaly se motat,chtěla jsem být taky opilá tak jsem vzala flašku a pila, furt,dokud jsem se neožrala skoro do něma.Jen si pamatuju že jsme si objednali pizzu,kterou jsme upustily na zem a dál nevim co s ní bylo.Potom si pamatuju jak jsem se venku pozvracela, lehla jsem si do trávy a chtěla spát. Ráno mi kamarádky řekly,že jsem pozvracela postel a byla usnula jsem uprostřed cesty a musely mě odtáhnout.Ráno mi bylo tak strašně blbě že jsem ještě párkrát zvracela a musela jsem si brát prášek.

Jo,bylo mi teď podobně blbě,až na ten rozdíl,že teď jsem nebyla opilá.

,,Emilly,haló,Em,vnímáš?" slyšela jsem tlumené hlasy ale nedokázala jsem odpovědět,chtěla jsem říct o pomoc ale nešel ze mě vydat ani hlásek
,,Pane,prosím pomozte,prosím" začala hysterčit Mell
Chtělo se mi strašně spát.Chtělo se mi jen sp-






~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Zítra odjíždim na 2 týdny na tábor,takže nečekejte nové kapitoly😞❤️ Jinak pište názory do komentu a zanechte hvězdičku🌸

Vaše Smallgirl🖤

Trochu jiná (love) story 2✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat