8

2.5K 109 26
                                    

,,Tak mě tu máte" řekla jsem když jsem zahlédla doktora na hodbě
V ruce držím tašku napěchovanou oblečením,knihami,hygienou, no prostě vším co potřebuju,abych tu přežila alespoň chvíli.Vedle mě stála Mellanie a obdivovala vybavení nemocnice jako by tu nikdy nebyla, byla jsem ráda že je tu semnou, byla to neskutečná podpora, nebyla jsem tu sama a hned jsem se cítila sebedědoměji.
,,To je dobře slečno Clarková a vy musíte být slečna Parkerová nemýlím-li se" příjemně se usmál, ale v nemocnici jsou věci nějak všechny tak... nepříjemné
,,Ano, jsem Mellanie" ozvala se
,,Tak do jakého pokoje mě strčíte?" zeptala jsem se znechuceně
,,Rovně čtvrté dveře v pravo, ale nebudeš tam sama" řekl doktor
,,Okeyy" vydala jsem se chodbou s Mell po boku do mého vězení
Trochu rázněji jsem otrvřela dveře a malá holčička ležící na posteli se na mě vystrašeně dívala,no dobře nebyla zas tolik malá,měla u sebe svoji mámu která jí držela za ruku...nachvíli jsem zavzpomínala na mojí mámu, moc dlouho jsme se neznali, jen nějakých 11 let ale za tu dobu jsem zjistila že lepší mámu bych mít ani nemohla, myslím že je že mě zklamaná,že jsem nic nedokázala, ale taky myslím že kdyby žila taky by tu semnou seděla a držela mě za ruku
,,Dobrý den, jsem vaše nová spolubydlící" snažila jsem se navodit lepší atmosféru, podívala jsem se do té matky nešťastných očí,které byly přitom plné naděje a víry že její dcera bude v pořádku
,,Taky leukémie?" Řekla tiše žena namísto pozdravu, její hlas zněl zklesleji než jsem čekala, najednou jako by při tom slovu ,,Leukémie" se pokoj zaplnil temnotou a já se otočila na Mell abych měla jistotu že tu nejsem sama
,,Ano.." odpověděla jsem
,,Já jsem Betty" pronesla skoro až veselým hláskem holčička
,,Ahoj,Betty já jsem Emilly a tohle je moje kamarádka Mellanie" ukázala jsem na Mell
,,Budeme kamarádky?" Zeptala se
,,To víš že Jo" věnovala jsem jí ten nejúpřímnější úsměv co jsem že sebe dokázala vydat, její matka i Mell se též usmály
,,Mě můžeš říkat Olivio, nebo klidně Liv" vydala ze sebe delší větu žena
,,Dobře,Olivio a Betty, jsem ráda že vás poznávám" všechny jsme se opět zasmály a temnota jako by odešla pryč
Sedla jsem si na druhou postel která byla v pokoji a Mell vedle mě

,,Měla by jsi to dát vědět Adamovi" po chvilce promluvila Mell
,,Jo...taky jsem o tom už přemýšlela, ale nevím jak mu to mám napsat.."
,,Nemám mu zavolat?Řeknu mu vo se stalo a ať nepanikaří a až bude mít čas ať se staví jo?"
,,Díky moc Mell" obejmula jsem jí

Mell odešla na chodbu a já se pustila do rozhovoru s Liv

,,Jak ste tady už dlouho?"
,,Tři týdny" odpověděla mi
,,To je mi líto,kolik je Betty?"
,,Teprve 7" zklopila žena hlavu
,,Tohle by měli zakázat,ať trpí zlí lidé a Né nevinné malé děti"
,,To že tu jsem má nějaký důvod"
,,Podle mě je to nefér"
,,Život je nefér Emilly" běhal mi mráz po zádech z toho jak její hlas zněl

,,Jak ste tady už dlouho?" ,,Tři týdny" odpověděla mi,,To je mi líto,kolik je Betty?",,Teprve 7" zklopila žena hlavu,,Tohle by měli zakázat,ať trpí zlí lidé a Né nevinné malé děti",,To že tu jsem má nějaký důvod",,Podle mě je to nefér",,Život je n...

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Betty




*************
Tak co??🤷‍♀️
Názor do komentu a ⭐️
Vaše Smallgirl💞

Trochu jiná (love) story 2✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat