Jsem v kuchyni a mám jen jediný problém. Co budu sakra vařit!? Udělala jsem si seznam, co ti idioti, a můj bráška, mají rádi a pak se rozhodnu. Udělám puding, kuřecí kousky se salátem a sýrovou roládu. Ve volném čase si čtu, naštěstí mě tu nikdo neruší. A hotovo, už jenom nanosit na stůl, ale na to jsem si zavolala odbornou pomoc - Ayata.
„Dobrou chuť," popřáli skoro všichni. Někteří se vypařili až moc rychle, ale tak, zbude víc, teda až na puding ten si zabavil Kanato.*Hehe.* Někam se s ním zašil. *Blbec. Já si chtěla dát taky.*
„Tak jo už půjdu taky." Laito někam zmizel, takže mám čas pro sebe. Dám si sluchátka, zapnu hudbu, vezmu skicák, tužku a sednu si na parapet. *No jo, klasika.* Když už začalo pomalu svítat, rozhodla jsem se, že si vlezu do sprchy. Shodila jsem ze sebe všechno to divné oblečení a nechala po sobě stékat teplé kapky vody. *Ah, taková příjemná chvíle.* Ale to by se nesmělo samozřejmě něco pokazit. *Jsem si jistá že jsem zamkla, ale tady je to asi k ničemu.* Takže už jsem tu nebyla sama. Rychle jsem si vzala ručník přehozený přes dveře sprchy a omotala ho kolem sebe. Vylezu ven a koho nevidím. Můj Pán, Laito, se rozhodl vrátit v tu nejméně vhodnou chvíli. *Děkuju, fakt že jo.*
„Ale to si nemusela, já bych se k tobě vešel," řekl svým perverzním tónem a já si až teď všimla že je nahý! *Bože pomoc! Prosím.* Snažila jsem se držet hlavu nahoře a hlavně pohled, ale už jsem to nemohla vydržet a tak jsem radši co nejrychleji vyletěla do pokoje.
„Já si počkám, počkám si, až se do mě zamiluješ," v tu chvíli jsem se zarazila a zůstala stát jak přikovaná, pomalu jsem otočila hlavu a viděla jenom úšklebek a pak zavření dveří, v tu chvíli kdy jsem ten úšklebek spatřila jsem byla překvapená ještě víc a to jsem myslela že to už ani nejde, ten úšklebek nebyl posměšný ani perverzní, ale upřímný jemný úsměv, který byl věnován jenom mně.
Tak jo. já vím je to o dost později, než jsem chtěla, ale já se k tomu prostě nemohla dokopat. Furt jsem někde byla a vzpomněla jsem si až v posteli a to se mi už vstávat nechtělo. Omlouvám se. A snad se líbí.
ČTEŠ
TVOJE SESTRA JE MOJE!
FanfictionNevlastní sestra dvou z nich. Se stejnou matkou. Podobná oběma. Jako by byla smíšeninou těch dvou. Jeden jí miluje. Druhému je cizí. Napůl člověk. Napůl upír. Ale., kdo vlastně je tato šestnáctiletá dívka? Shiizumi Sakamaki Dekuju moc, jste úžasný.�...
