Epilog

690 51 9
                                    

Od té doby uplynula už nějaká ta doba. Já nebyla Laitův mazlíček, ale snoubenka. Mukami a Sakamaki se spolu snažili vycházet. Protože jaksi prasklo, že to jsou moji bráškové. Celkem jim to jde. Se svatbou jsme počítali tak za pár let. Dlouhá doba? Ano, ale my to tak chtěli. Teda, hlavně já. Chci tam celou mojí rodinu, a tak jim chci nechat čas na usmíření, hodně času. No a po roce od zásnub jste se narodili vy. Moje milovaná děťátka.
[Takže mají holčičku Lili a kluka Reie. Dvojčata.] 

„A mami kdy bude ta svatba?" 

„Jo Lili, tak to se ještě neví. A teď do hajan nebo nebudete zase vstávat."

„Ano mami. Dobrou," řekli sborově „Dobrou noc."


Tak a konec! Je to kratší já vím, ale tak co. Snad se vám to líbilo. A děkuji za podporu.

Budu ráda za vaše hodnocení, připomínky či dodatky k příběhu a já to pokusím u dalších příběhů zlepšit.

Ještě popřemýšlím o druhém díle, ale nevím nevím.

No nic no tak se mějte a snad u dalšího příběhu 😘😘❤❤

TVOJE SESTRA JE MOJE!Kde žijí příběhy. Začni objevovat