Ten den... 2/2

1.4K 72 0
                                    

Nechávám být Honzu, Honzou a obíhám auto. Flaco běží za mnou.

Na druhé straně, na místě řidiče, sedí House nebo jestli chcete Kuba. Má rukou střepy... Obličej má čistý. Odhrnu mu tričko a kromě svalů tam ,na hrudníku objevuji i fialové podlitiny. Nejsem doktor, ale jelikož studuju zdrávku, bojím se, nebo jsem přesvědčená, že má nejspíš zlomené žebro.. Nebo možná více žeber... Prohmatávat mu to nebudu.. 

Odcházím od Kuby a jdu tedy ke Kájovi. ,,Kovy. Karle slyšíš mě" promluvila jsem na něj. ,,Kdo jsi? Kde to jsem? Co se stalo"  vychlil na mě otázky, chraplavým hlasem. ,,Jsem Honzova kamarádka. Jsi v autě a měl jsem dopravní nehodu" uslyšela jsem v dáli houkání záchranky, policie a hasičů.

,,A.. Co je s ostatními? Jsou v pořádku" zeptal se nejistě. ,,Všichni dýchají.. Jsou na živu. A ty teď nemluv a snaž se nehýbat ano" poprosila jsem ho. ,,Dobře" odpověděl a zůstal v klidu. Já jsem obešla auto a otevřela dveře u Martina. Martin a Kája byli asi nejvíce v pořádku. Noc moc jim nebylo...

,,Dobrý den" pozdravil mě sanitář. ,,Dobrý den" otočila jsem se na něj. ,,Falco. K noze" zavolala jsem na něj. Hned přiběhl a sedl si k mojí noze. ,,My už jsme se viděli že" usmál se sanitář. Chodíme k nim na praxi no..

,,Dva sedící vepředu jsou na tom nejhůře. Muž za volantem má nejspíš zlomená žebra a má střepy v rukou. Spolujezdec má střepy v obličeji a po rukou. Oba dva dýchají, ale spolujezdec je na tom hůře. Oba dva v zadu vnímají. Toť vše" rozmáchla jsem se. ,,Dobře. Děkuju" usmál se ,ale jeho úsměv hnedka zmizel. Zanedlouho přijeli i další..

Policista který mi tradičně položil několik otázek... Poslední otázka mě, ale zarazila. ,,Máte nebo měla jste nějaký vztah s některým z těch chlapců" odklopil od oči od bločku. ,,Ne" odpověděla jsem s menší odmlkou... ,,Dobře. Pro zatím je to všechno. Děkuji" usmál se.

One moment/w MenTKde žijí příběhy. Začni objevovat