One moment/w MenT

Tvoje druhá tvář

Tomáš

,,To snad není možný! Tak ona si mu to klidně vyžvaní.. Včera jsem to s ní chtěl řešit, ale ona ne.." promnul jsem si stále trochu bolavé oko.. ,,A já blbec jsem ji miloval.." bouchl jsem pěstí do stolu v kuchyni.. ,,Teď se neboj Honzo.. Jestli bude v kanceláři tak so tam pro ni dojdu a osobně z vymlátím duši" přímo ve mě vřela zlost..

,,Já si ale počkám.. Půjdu tam, až tam bude.. Abych ji měl pěkně v dosahu.." na tváři se mi formoval úsměv..

Terka

Sedím na pohovce a dívám se na seriály.. Za nedlouho se půjdu balit a vydám se za Honzou..

Docela se na něj těším.. Mám ho hodně ráda.. Ale jen jako kamaráda.. Co já vím.. Třeba jednou budu schopná opětovat jeho city.. Kdo ví.. Ale zatím vážně ne..

Je zvláštní, že na mojí tváři je celou dobu úsměv.. Co taky mám dělat.. Brečet? Že se nedokážu přetvařovat a hrát to na velkou lásku? Tak to určitě.. Honza to podle mě chápe.. Ale.. Prostě to bere hůř..

,,Co ty? Pojedeš se mnou" podívala jsem se na Falca, který mi hřál nohy.. ,,Myslím, že určitě.." podrbala jsem ho za ušima..

,,A víš co" podíval se na mě s láskou v očích.. ,,Já se půjdu balit už teď.. Ať jsem tam dřív" vytáhla jsem nohy zpod něj, nazula si bačkory, které jsem tak úporně hledala a vydala jsem se do ložnice.. Falco šel ani nevím proč za mnou.. Asi si na to tak zvykl a tak všude chodí se mnou..

Tam jsem se dlouhou chvíli přehrabovala ve skříni.. Celou dobu jsem měla v hlavě jeden z mých oblíbených outfitů na zimu..

Zkládal se z : Černé sukně po kolena
                            Bílého Calvin Klein trička
                            Černých pončoch pod sukni                                                                  místo kalhot
                            Šedého kabátu
                         a černobílých Converse bot

Oblékla jsem si svůj outfit... Vzala jsem si ještě kabelku.. Do ní jsem si dala malou make-up taštičku, telefon, pro jistotu nabíječku a hřeben.. Klíče jsem měla v ruce.. Samozdřejmě jsem si je tam dala až potom, co jsem zamkla byt..

Přibrala jsem do ruky vodítko, náhubek pro Falca a mohla jsem jít..

Vyšla jsem ven z bytu a zamkla ho.. Falca jsem připla na vodítko a klíče jsem hodila do kabelky.. A vydala jsem se na nejbližší zastávku tramvaje..

Honza

Stále sedím u počítače.. Ale něco se změnilo.. Mám na tváři úsměv.. Jsem šťastný.. A to jen proto, že vím, že ji uvidím.. Jen proto..

Nic nečekám.. Že by mě políbila? To nikdy.. Že by mi řekla, že mě miluje... Vůbec.. Šťastný jen z toho, že je šťastná i ona..