Už jen dva dny❤️😍

311 18 10
                                    

Už zbývají jen necelý dva dny a uvidím je znovu. Už se nemůžu dočkat. Ani spát mi už moc nejde vždy usnu a do dvou hodin se vždy probudím. Dnes je úterý a ve čtvrtek jedeme. Dnes jedeme s rodiči a s Ann do Brna dokoupit nějaké věci. O půl deváté jsme měli vyjet. Ann byla už u meho baráku ve čtvrt. Chvíli jsme si povídali a potom už jeli. Cesta byla celkem krátká. Do Brna jsme dojeli kolem půl 10. Prvně jsme šli do Vaňkovky. Tam jsme nějaký věci nakoupili ale i tak jsme jsme ještě šli do Olympie. Mezitím co jsme procházeli obchody a nakupovali tak jsme se šli i naobědvat. Potom jsme šli ještě na náměstí. A pak rovnou zase domů. Bylo asi 6 hodin,ale byla jsem hrozně unavená. Když jsme dojeli k baráku tak jsem se rozloučila s Ann a šla domů. Doma jsem si přidala ještě nějaké věci do kufru a šla si lehnout. Zapla jsem si mobil a šla si pustit nějaký písničky. Do písniček jsem se zaposlouchala a neměla pojem o čase. Bylo 8 hodin večer. Šla jsem si rychle udělat hygienu a šla si opět lehnout. V tom momentě mi napsal Martinus.

Martinus: ahoj tak co těšíš se?

Já: samozřejmě že ano

Martinus: my na vás taky❤️a Marcus se těší ze všech nejvíc ten už nemluví o ničem jiným 😂už je s tím i celkem otravný

Já: tak to není sám já o tom taky furt mluvím 😂

Martinus: vy se teda vážně úžasně doplňujete😂

Já: my víme 😂😂

Martinus: ale už musím jít zítra brzy vstáváme tak ahoj a těšíme se už ani ne dva dny❤️ahoj

Já: ahoj❤️taky se těšíme ❤️

Ahojte tady je nová kapitola ❤️ jinak vám chci hrozně moc poděkovat za 1k přečtení 😍je to neuvěřitelné nikdy jsem nečekala že budu mít tak velký číslo ❤️ještě jednou hrozně moc děkuji ❤️doufám že se vám kapitola líbí ❤️😍❤️❤️

[Marcus and Martinus]Kde žijí příběhy. Začni objevovat