Strach z Marcusové reakce

196 15 4
                                    

Dnes už je středa a my budeme odlétat v 9 ráno. Tinus už všechno zařídil a už jen čekají na nás až přiletíme. Hrozně se bojím Marcusové reakce až mě tam uvidí. Pořád jsem jeho bývalá a já se rozešla s ním a potom kvůli němu brečím a letím za ním. To není normální. Ale i tak se těším až ho a Tinuse uvidím. Dneska jsme museli stávat v 5 hodin aby jsme se ještě dochystali. Už je 7 hodin a o půl 8 budeme vyjíždět na letiště. Mamčin přítel už tady byl o čtvrt, tak jsme si dali věci do kufru a jeli si ještě koupit nějaký jídlo do obchodu a potom rovnou na letiště. Celou cestu na letiště jsem přemýšlela nad vším možným hlavně nad tím jak bude reagovat Marcus. Hrozně jsem se bála. Když jsme dojeli na letiště, tak jsem si to vlastně všechno uvědomila že zase letím za něma. Když jsem s nimi letěla do Norska, tak jsem chodila s Marcusem a byla tady semnou Ann a teď tady stojím na stejným místě jak předtím s rodinou a čekám až odletíme a potom uvidím Marcuse v nemocnici. Než jsem si to uvědomila seděla jsem už v letadle vedle mamky. Dala jsem si sluchátka a dívala se z okna. Chvíli jsem i spala, ale nikdy mi to moc dlouho nevydrželo. S Martinusem jsem byla domluvená že jak přistaneme že mu mám napsat. Jelikož jsme už přistávali tak jsem mu napsala že už jsme v Oslu. S Martinusem jsem byla také domluvená že nás v Oslu vyzvednou a pojedeme s nimi do Trofors. Po tom co jsem mu napsala byli asi do čtvrt hodiny na letišti. Kufry nám dali do kufru(doufám že to chápete 😅) a vyjeli jsme. Cesta byla dlouhá, ale já tam měla Tinuse a celou cestu jsem si s ním povídala. Stejně jsem to nechápala že ještě dnes ho uvidím. Od Martinuse jsem se dozvěděla jak na tom je a všechno okolo toho. I když tam byl už nějaký 4 den stále na tom není nějak dobře. Celkem se o něj bojím. Stále si vyčítám že jsem se s ním rozešla. Byla to chyba. A dost velká. Třeba by se tohle vůbec nestalo. Když jsme dojeli do Trofors tak jako první jsme jeli k nim domů, aby jsme si tam mohli dát kufry. Moc jsem nechtěla aby s námi šli do nemocnice moje mamka a zbytek rodiny, jelikož jsem nevěděla jak bude Marcus reagovat. Chtěla jsem jít jen s Tinusem. U nich jsme se ještě najedli a já se mamky zeptala jestli nechce jít se někde projít po Trofors že by si udělali obě rodiny nějakou vycházku a my s Tinusem šli do nemocnice. Celkem jsem se divila, ale vyšlo mi to. Hned jak dojedli tak se všichni zbalili a šli někam ven. V baráku jsem byla jen já a Tinus a jelikož ještě nejsou návštěvy, tak jsme museli být ještě doma. Začali jsme si povídat o turné jak to teď bude a jelikož mě to nedalo a musela jsem se zeptat jak si myslí Tinus že bude Marcus reagovat na to že jsem v Norsku kvůli němu když jsem se s ním rozešla. Jenže on to sám nevěděl, takže mi nějak moc nepomohl a já se ještě víc začala bát jeho reakce. Po asi půl hodině jsme se šli nachystat a pomalu jsme vyšli z tomu. Nemocnice je asi od jejich domu 30 minut. Když jsme se pomalu blížili k nemocnici začala jsem se klepat a bát. Martinus mi řekl že se nemám čeho bát a že bude určitě rád a že mu to pomůže. Ale já si tak jistá nebyla. Když jsme vešli dovnitř, šli jsme k výtahu a čekali až přijede. Když přijel jeli jsme do 4 patra a hned zabočili vpravo. Tinus zazvonil na zvonek a otevřela nám milá paní. Došli jsme k pultíku kde nás ta paní někam napsala a řekla nám že můžeme jít. Já se Martinuse ještě zeptala na kolikátým pokoju leží a on mi řekl že na 8. Ten byl úplně až poslední. Když jsme došli ke dveřím Tinus zaklepal a vešel.

Ahojte ❤️tady je nová kapitola ❤️💞 hrozně moc se omlouvám že nevychází kapitoly, ale já ten čas na to prostě nemám. Myslela jsem si že když začne škola tak že se to vrátí do starých kolejí a že bude vycházet kapitola každý týden. Ale není tomu tak. Až budou nějaký prázdniny tak se pokusím napsat víc kapitol a potom je budu jen vydávat💞❤️no nic doufám že se vám tahle kapitola líbí ❤️a těším se u další zatím ahoj💞❤️😅

[Marcus and Martinus]Kde žijí příběhy. Začni objevovat