Psycho Man [Marcus Gunnarsen]√

Jídlo je všechno

Když jsme přijeli domů, Alex mě zavedl do pokoje abych si tam lehla a aspoň na chvíli spala. Nechtěla jsem spát, chtěla jsem všechno říct Alexovi.

,,Alexi?" posadila jsem se na postel a Alexe stáhla k sobě.

,,Říkej,"

,,Unesl mě když jsme jeli z té benzínky. Probudila jsem se v jeho ložnici, která byla samozřejmě zamčená. Chvíli jsem si tam zvykala ale pak mi to tam až tak špatné nepřišlo. Jenže mi pak Marcus řekl co po mě chce. Řekl, že můžu normálně do práce a říct, že je Marcus mrtví. Měl totiž svůj falešný úmrtní list. No, ale taky za to něco chtěl- abych s ním spala..."

,,Počkej co?" přeruší mě Alex. ,,Doufám že si to odmítla!"

,,J-já, nejdřív jsem chtěla. Ale pak jsem to přijmula,"

,,Claire děláš si srandu?!"

,,Alexi... Já jsem se do něj asi zamilovala..."

,,Takže si s ním spala?"

,,Tak trochu," Alex se chytnul za hlavu.

,,Už mi radši nic neříkej," začal se smát a obejmul mě. ,,Nemáš hlad?"

,,Strašný," upřímně, měla jsem hlad jako nikdy předtím. Šli jsme dolů a já mu sežrala snad celou ledničku. Pak jsem si šla lehnout a usnula.

Vzbudila jsem se ráno ve tři hodiny a zavolala Alexe. Poslala jsem ho pro vanilkovou zmrzlinu, měla jsem na ní příšernou chuť.

,,V mrazáku mám jahodovou tak si pro ní pojď,"

,,Ne! Já chci vanilkovou!" zařvu a až teď si uvědomím co jsem řekla. Já jsem nějaká divná. Trvalo dlouho než přišel. No, ono to taky chvíli trvá než najdete obchod který má otevřeno ve tři ráno.

,,Clair, tady máš tu... Neříkala si náhodou že chceš vanilkovou?" zeptá se Alex když mě uvidí jíst jahodovou zmrzlinu.

,,Umm... Nějak mě přešla chuť," Alex na mě ještě asi deset minut čuměl a pak odešel.

,,Nezapoměň pak zhasnout,"

Po zbytek noci jsem jenom jedla. Měla jsem strašné chutě. Alexovi jsem vyžrala všechny zásoby a divím se, že ta kočka co se tady prochází není v mém břiše.  (Ne, není to v Číně... Je to v Norsku!) 

,,Dobré rá... Kde je všechno jídlo?!" zakřičí Alex když se podívá do ledničky.

,,Tady," pohladím si břicho a zasměju se.