Psycho Man [Marcus Gunnarsen]√

Hádka

,,Lásko?" ozve se Marcus ze schodů a podívá se na mě tím jeho neutrálním pohledem. Tohle na něm nesnáším. Vypadá jakoby zabil známou celebritu nabo tak něco.

,,Hm?" podívám se na něj když sejde poslední schod, sedne si vedle mě a dá mi ruku kolem ramen.

,,N-nevím jak to říct ale... Já-
Sakra! Musí to znít normálně, nechci aby si kvůli tomu zkolabovala," zamumlal si pro sebe.

,,Tak co se stalo?!" zeptám se ho už trochu naštvaně. Marcus se poslední dobou chová dost divně. Je to asi kvůli tomu dítěti...

,,Tvoje máma... O-ona v noci z-zemřela," Marcus se smutně podívá na podlahu a hluboce vydechne.

,,To má být vtip?" jestli ano tak je to dost blbý vtip.

,,Myslíš že bych si z tohohle dělal srandu?! Hele, a víš co? Už mě to nebaví. Pozval sem jí abyste se usmířili a ne abyste na sebe byli tak hnusný. Čekal jsem od tebe aspoň trochu vděku a ty? Ty řešíš pořád jenom to, jak se jí zbavit. Doufám že si spokojená," Marcus vytáhne mobil a asi ne na to, aby si se mnou šel dát selfie a dát to na všelijaké sociálky.  Tohohle prcka jsem našel u nás v jídelně, muck. Like 4 like.

,,Haló? Potřebuji taxi-ano-adresa? Jako vždycky-dobře-díky," řekne do telefonu a vypne ho. ,,Za půl hodiny je tady, tak si zbal kufry a vracíš se zpátky k sobě domů,"

,,Marcusi doufám že si děláš srandu, kam mám asi jít?"

,,Mě je to jedno, něco si najdi. A nebo někoho," podívá se na mě a ironicky se usměje. Dělá si ze mě už fakt jako prdel? Teď nevím jak se mám cítit. Zemřel člověk který mi dal život ale já toho člověka nenáviděla. A další věc, rozešel se semnou psychopat, kterého miluju.

,,Nemůžeš mě jen tak vykopnout, znásilnil si mě,"

,,A kdo ti to asi uvěří? Martinus? Nebo Jason? Ten Jason se kterým ses líbala?" vyjede po mě. J-jak to sakra ví? To tady má kamery nebo co? Ani bych se nedivila.

,,To bylo na začátku... A jak to vůbec víš?"

,,Kamery holčičko, tak vypadneš už? Taxi tady bude každou chvíli," sedne si na židli a otevře si pivo. Jako bych to neříkala. Kamery. Snad je nemá i v koupelně. No.. Já bych se teda rozhodně nechtěla dívat jak si moje dvojče honí ve sprše...

Znechucená jsem odešla nahoru, popadla první tašku kterou jsem našla  a zabalila si věci, které patřili Stephanie. Někdo zaklepal na dveře a potichu vešel.

,,Clair? Ty odcházíš?" zeptal se mě známý a ubrečený hlas. Hlas který patřil Stephanie.

,,Jo! Nesnáším ho!" křiknu a podívám se na ní. Ani do očí jsem se jí nemohla podívat protože měla celý obličej od řasenky.

,,Tak se aspoň rozluč s mámou, chápu že tě naštvala ale byla by to od tebe slušnost,"

,,Fajn, a přeju ti, ať si to s ním užiješ. Má fakt super náladu," podívala jsem se na ní a popadla jsem tašku plnou oblečení. ,,Já odcházím," už jsem slyšela jak někdo z ulice troubí a myslím že to byl taxikář.

,,Claire počkej! Počkej ještě!" zařve a chytí mě za zápěstí. ,,Víš proč jsem tady? On mě taky znásilnil,"

Už mám vymyšlenou odměnu... XD