Epilog

36 5 0
                                    

Právě teď, v tento moment,
všechno se zdá tak těžké být.
Když poslední doušek života
nás opouští a my nemůžeme žít.

Smrt v našich patách,
temná jako noc,
sílí s naší bolestí
a neslyší volání o pomoc.

Právě teď, v tento moment,
všechno se zdá tak těžké být.
Teď sedím tu v okně na prahu smrti,
marně tu píšu další rým.

Jsem pouhý člověk,
ne připravena zemřít.
Můj strach je zbraní,
můj hlas lží.

Křičíc o život bolestí
když stírala jsem si střípky z ruky.
Střípky krvavého procesí,
mé výdechy byly posledními zvuky.

Právě teď, v tento moment,
všechno se zdá tak těžké být.
S půlnocí padají masky
a já ztrácím důvod žít.

S půlnocí padají maskyKde žijí příběhy. Začni objevovat