Tento příběh je o : Marcus&Martinus kteří mají moments tour a taky o dvou dívkách které se rozhodli jet stanovat do přírodní rezervace šárka. Ty dívky M&M neznají. Potkají se až na fotbalovém hřišti...
Jak se tento příběh bude vyvíjet? A jak dopadn...
Ale zároveň jsem měla takovi pocit jako by se mělo něco stát.
No zbyted dpvolené jsme trávili s klukama. Jak jinak?
Zase jsme se dali dohromady. Ikdyž si tím nejsem zrovna jistá.
Zpátky z dovolené jsme se vrátili celkem šťastné a zároveň i nešťastné. Ptotože kdo ví jak dlouho je zase neuvidíme.
No a je tu další den. Škola...už zase. Ráno jsem se probudila na otravný budík. Vstala jsem a oblikla si:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Udělala si snídani a vyrazila. Před školou jsem se setkala s Bárou. Šli jsme spolu do školi. První dvě hodiny byli ok. No při třetí přišli naši učitelé na tělocvik. "Třido máme tady pro vás takoví menčí navrh. Kdyz byste chtěli tak nás oslovila jedna škola z Norska jestli bychom proti nim nechtěli uspořádat turnaj ve fotbale atd..." kdyz jsem to uslyšela okamzitě jsem zbystřila. Myslim si ze Bára vedle mě taky. "A kdo by tam měl jako jet? A kdy to vlastně bude?" Oval se jeden kluk. "Jelo by se tam příští týden od středy do soboty a jeli by tam jen ti 'nejlepší'." "Tak na fotbal byste šli rozhodně vy" ukaza na kluky s první lavici. "No a ten zbytek vybereme teď. Takže vsichni do tělocvičny "
Došli jsme do naší obrovzke tělocvicny a ucitelka nás rozdělila do dvou týmů. Nejdrív se hral fotbal kterej všichni bez problémů chápali a pak závodni vybijená a to byla katastrofa. Nejdřiv nám asi 15 minut vysvětlovali pravidla no a pak jsme se ucili ji hrát. Kdyz nám to jakž takš šlo zacalo se to počítat na body. Pak se na něcem domlouvali no a nakonec se otocili na mě s Bárou. "Holky byly byste ochotné tam ukázat nějakou sestavu? Jenom jakože zvlašť. Do soutěže ale jenom vi dvě?" Nejdriv jsme na ni jenom nechápavě koukali a pak souhlasili. "Ale jakou?" "No tak nějaký ukažte a my viberem"
Nakonec jsme vybrali tuhle. Je teda tězká ale tak snad to dáme.
Celí tyden jsme pracně trénovali. Ten tyden hrozně rychle utekl.
Streda (6:15) Vstavala jsem před 25 minutama a vůbec se mi nechtělo. Ted uz jsmme na cestě do norska. Pokud vim tak mame prespávat někde ve skole a proto jsme si s sebou měli vzit spacák. Ja jsem si vše zbalila do sportovni tasky:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A Bára:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Celou cestu jsem měla sluchátka a seděla uplně v zadu vedle Jacka ,Bary,
Troye a Toma.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Seďeli jsme takhle👆👆👆
Ja jsem asi po 20 minutách usnula s mima sluchátkama:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Bezdrátovima)
Kdyz jsem se vzbudila lezela jsem Tomašovi na rameni. Vystoupili jsme a nasedli do letadla. Sice nechápu proč letime az do Norska ale co. Mě je to jedno.
Zbytek cesty byl ok.
Dorazili jsme autobusem k nějake škole kde na nás uz cekalo pár ucitelů ředitel a nějaký 4 studentky. Ty holky nás odvedli do třídy kde jsme si měli nechat věci a pak jit do tělocvicny. My s Barou jsme vstoupili jako poslední. Vstoupili jsme a vevnitř bylo tak 15 záků. Rozhledla jsem se a utrpěla šok. Drkla jsem do Báry aby si jich taky vsimla. Nejdriv jsme se na ně jen divali a snazili se rozpoznat jestli to nejsou jenom nějaké výplody naší fantazie ale pak je nějaká holka upozornila ze na ně koukáme. Kdyz se otočil vykrikli naše jména. Hned jsme se k nim roběhli a skocili jim do náruče. (Kdyby někdo nechápal stáli tam M&M) Všichni na nás koukali. Bylo mi to fuk. Hlavně ze jsem s ním. Po tak dlouhé době.
Pak nás kluci seznámili se zbytkem jejich kamaradů a kamarádek.
No tak jsem splnila přání. Je tu nová kapitola k tomuto přiběhu.
