jak? co? kdo?

11.kapitola

"co-co že?" vykoktala jsem. "nedělej že o tom nevíš! řekla by si mi to? nebo bych se to nedozvěděl nebýt Troye?!" vyštěkl na mě. Cože Troye? ta pusa... ten kretén já ho zabiji. "ne nepodvedla jsem tě Tinusi ...." "buď ticho nechci slyšet žádné tvoje další lži. Nech mě na pokoji. " Zařval na mě a odešel. Dala jsem hlavu do dlaní a začala brečet. 

Po chvíli jsem na svých zádech ucítila něčí ruku. Vzhlédla jsem k dané osobě a její ruku rychle zhodila. "nech mě na pokoji všechno je to tvoje chyba Troy!" "moje jo? já jsem jen zařídil abys byla volná... Volná pro mě" Řekl klidně a políbil mě. Odstrčila jsem ho a utekla pryč. Doběhla jsem do vedlejší tělocvičny kde bylo pár lidí. Byla tam taky El a Mac. Naházela jsem všechny věci do mé sportovní tašky a chtěla odejít. "Kam jdeš?" ozval se zamnou Elišky hlas. "pryč" "proč?" konečně jsem se na ní podívala. Tekli mi slzy po tvářích ale bylo mi to jedno. "c-co se stalo?" "nechte mě být! Uvidíme se doma!" odsekla jsem a odešla. Vzala jsem si taxi které mě dovezlo na letiště. Po cestě jsem zavolala mamce a ta mi zařídila letadlo domů. 

Celou cestu jsem jenom brečela a projížděla naše fotky. Mě a Tinuse.

Na letiště pro mě přijela mamka a odvezla mě domů. Hned jsem spadla do postele a začala brečet  na novo. Ztatila jsem někoho koho jsem milovala už po druhý ale tentokrát už i naposled.

Pohled Elišky

Odešla prostě odešla. Nechápu to. Co se stalo? Stále jsem se dívala na dveře kterými před chvílí prošla. "co se stalo?" zeptá se Marcus. "já-já nevím. Neřekla mi to ale brečela" "skusíme se zeptat Tinuse pojď" Řekl Mac a já kývla. Šli jsme vedle do tělocvičny kde byl podobně zničený Tinus. "ahoj, co se stalo?" zeptala jsem se opatrně. "zeptej se sví kamarádky!" řekl naštvaně a zničeně. "Ráda bych ale odjela a já nevím proč. " povzdychla jsem "notak brácha co se stalo?" přidal se do debaty Mac. "Rozešli jsme se stačí?" vyštěkl "p-proč?" vykoktala jsem. "Protože mě podvedla a..." "Kdy?! ona by ti nikdy  nic takovího neudělala nato ji znám až moc dobře!" vyštěkla jsem prozměnu já."dneska ráno!" řekl naštvaně. "řekl mi to Troy. Líbala se s ním" Řekl a setřel si slzu. "tohle ti řekl?! Já mu tu hubu snad rozbiju!!!" vyštěkla jsem otočila se a chtěla odejít. "proč?" řekl nechápavě. "protože si převrací věci ve vlastní prospšch!" vyšla jsem ze dveří a zamířila za Troyem.

 "proč si to udělal?! Proč jí takhle ničíš vztah?! ona ti už několikrát řekla že s tebou chodit nebude a proto si jí zničil vstah s Martinusem? až tak hluboko si klesnul?! až tak ubohej seš?!" vyštěkla jsem na Troye a byla mi jedno že okolo stojí lidi. "no a? vždyť se zas tolik nestalo a teď se běžte připravit na soutěž za chvíli to začne" řekl klidně." CO si jako myslí? "ne já to sama dělat nebudu" Vyštěkla jsem. "jak sama máš tady Báru" "ne nemam! Bára odjela protože si jí vyštval !" 

Sončila jsem debatu a odešla. Sedla jsem si na žíněnku vedle mích věcí a vzala do ruky mobil. Skusila jsem Báře zavolat ale nic. Byla nedostupná. Najedou si přede mě někdo klekl. "Takže ona ..." "Ona nic neudělala on jí sice políbyl ale ona mu dala facku a utekla na záchody. Bylo to tu dobu kdy jsi jí nemohl najít." "já jsem vůl. Měl jsem jí nechat aby mi to řekla."  Tačal nadávat.

Celí den jsem se jí snažila dovolat ale byla nedostupná. Tu soutěž jsme nějak zvládli ale to mi bylo ukradený. 

Další den jsme proskoumávali město ale to mě nezajímalo. Chtěla ale i nechtěla jsem už konečně jet domů. 

další den jsme odjeli.