Temný anděl

12 část

    Dám mu pusu na čumák, zavřu box a jdu pryč. Vyjdu ze stájí a hned jak vyjdu tak mě něco povalí a já ležím na zemi. „Uf..co je ?“ řeknu a s tíhou se snažím toho dotyčného ze sebe sundat. „Elíí, konečně sem tě našla dlouho jsme si nepokecaly !“ Zvedla se ze mě Péťa a dělala uraženou. „Drž pusinku Péťo a raději mi pomoc na nohy, když si mě tak krásně povalila.“ Řeknu s úsměvem a zamrkám nevinně očima. Péťa se na mě chvíli dívá, pak protočí očima a pomůže mi na nohy. „Tak ?“ zeptá se Péťa. „Tak co ?“ odpovím jí nechápavě. „No, co třeba zeptat se trenéru, jestli by nám nepůjčili koně, a že by jsme se jen my dvě projeli?“ Chvíli jsem přemýšlela. No kdyby nám půjčili jiné koně, protože Whispy je ztahaný. „ Tak platí, jdeme to zařídit.“ Pétě se rozšířili oči a vypískla nadšením. Objala mě a utíkala za svojí trenérkou a já šla za svojí.

  Tak nám to vyšlo dostali jsme dva chlaďase, které nikdo moc dlouho nejezdil, protože nebyl čas. Byli jsme s Péťou šťastné, že jsme zase spolu, povídali jsme si a… Najednou koně začali být neklidní. „Ale no tak co je ? Pšš…klídek Fortuno.“ Začala  Péťa utěšovat klisnu. Najednou se, ale něco stalo. Z keře vyskočil vlk a přímo na Fortunu. Kůň na kterém jsem seděla, začal vyhazovat a pak se splašil, utíkal se mnou neuvěřitelnou rychlostí. Dostala sem několikrát větvemi do obličeje. Než se mi ho podařilo zastavit byli jsme už daleko. Otočila jsem ho a pořádně pobídla. Vrátili jsme se cvalem zpátky. To co jsem viděla byl pro mě šok. Seskočila jsem z Trigiho. „Péťo ! Promluv ! Jsi v pořádku ?!“ začala sem s ní opatrně třást. Petra pohnula hlavou otevřela oči „už je pryč ? Kde je Fortuna ?“  No jo to je celá Péťa jakmile se už ptá na koně znamená to, že už je v pořádku. „Jako co tady hraješ mrtvého brouka ? Víš jak si mě vyděsila ?!“ řeknu s plačtivým hlasem a obejmu jí. Péťa je v pořádku není jí nic jiného než to, že má pár modřin a odřenin prvního stupně.