Moc Démona

6.V Podvědomí

Probouzím se ve své posteli, vedle mě leží moje milovaná Carol. 

,,Měli bychom se už obléknout. Za chvíli příjde máma." pošeptal jsem ji do ouška.

Carol se na mě podívala se smutným výrazem ve tváři. Kéž bychom mohli zůstat navždy. Kéž bych se mohl vedle ní probouzet každé ráno, bylo by to úžasné a kouzelné. Bez zaváhání jsem jí políbil ,,Vážně už musíme vstát."

Vstal jsem z postele a podíval se na hodiny na mobilu. Dvě hodiny odpoledne? 

,,Jak je možné, že jsem usnul?!" divím se.

Carol se usmála a odpověděla ,,Vždyť jsi nespal! Hráli jsme si." 

Zavrtěl jsem hlavou ,,Na to si nevzpomínám..."

Její ďábelský úsměv zmizel z její tváře ,,Nevzpomínáš si?"

Znovu jsem zavrtěl hlavou. Opět se začala ďábelsky usmívat, přistoupila blíže ke mě a následně mě políbila ,,Tak to ti to asi budu muset připomenout!" sáhla mi pravou rukou na břicho a pomalu stahoval své prsty níže. 

Zadíval jsem se do své fialové zdi, protože miluji fialovou barvu, tak mám i pokoj vymalovaný fialově. To mi připomnělo ,,Co vůbec říkáš na moje fialové vlasy?"

Nechápavě se na mě podívala ,,Lásko, ty nemáš fialové vlasy."

Co?! Odstrčil jsem ji stranou a běžel do koupelny se podívat do zrcadla. Měla pravdu! Jsem zase hnědovlasý! To je nemožné! Vzpomínám si...vlastně si nevzpomínám. Proč mám pocit, že jsem míval fialové vlasy? A proč si nevzpomínám, co se dělo před hodinou? Něco mi tu nehraje. 

Rozhodl jsem se vrátit za Carol, ale v pokoji už nebyla. Prohledal jsem celý dům, ale nenašel jsem ji. Je pryč, jakoby zmizela. Skončil jsem v ložnici rodičů. Řekl jsem si, že se vrátím zpátky do pokoje pro mobil a napsat...už ani nevím, komu jsem to chtěl napsat. 

Zatraceně! Něco se mnou není v pořádku. Něco se děje, ale nevím co. Zapomínám a to je faktor, který nemívám. 

Odešel jsem z ložnice a v kuchyni jsem zahlédl matku, jak stojí u linky a umývá nádobí.

,,Dexi!" všimla si mě též.

Vstoupil jsem do kuchyně a šel za ní. 

,,Mami? Kdy jsi přišla domů?" vyzvídám.

Máma se falešně zasmála ,,Brouku, celou dobu jsem doma."

Celou dobu? Brouku? Tak mi máma neříká. Většinou je....jaká je vlastně moje máma?

Náhle se na mě podívala  psychopatickým pohledem, až mi zamrazilo v zádech. Skoro jako bych se díval do očí démonovi. 

,,Ty jsi zapomněl, jaká je tvoje maminka?!" zeptala se mě mužským hrubým hlasem a začala se šíleně děsivě smát. Chytla mě za hlavu oběma rukama.

Co se to sakra děje?! Co to má být?! Ježí se mi kůže, mám hrozný strach. Přitáhla mě k sobě blíže. Strachy se nemohu hnout., pouze se dívám do jejích rudých ďábelských očí. Olízla mi vášnivě čelo.

,,Sladká!" zasmála se.

Během mrknutí byla pryč a místo ní mě držel za hlavu muž s bradkou a v černém kabátě.

,,Tvá maminka bývala sladká! Haha!" směje se. 

Během chvíle mi do hlavy naběhly veškeré vzpomínky. Od rodinných výletů, po ten poslední, který stál mě a mé rodiče život.

Rozhněval jsem se, popadl kuchyňský nůž, který ležel ve březu a vzteky ho zabodl do Jeffa s hrubým řevem.

Jeff pustil moji hlavu a svalil se k zemi. Bez váhání jsem vzteky vší silou dupnul na hlavu levou nohou. Potom znovu, pak ještě a nepřestal jsem, dokud se kolem jeho hlavy neudělala loužička rudé sladké krve.

,,Démone! Ty zrádče! Měli jsme dohodu!" zařval jsem do prázdna. 

V tu chvíli začalo kolem mě hořet. Celý můj dům je v plamenech, jenže já vím jednu podstatnou věc. Tohle není skutečné! Je to pouze iluze v mém podvědomí.

,,Dostal jsi mě! My démoni dohody dodržujeme, ale jsi dost silný na to, abys ovládl moji sílu?" vyšlo z plyšového medvídka, který nahradil Jeffovo mrtvé tělo.

Uchopil jsem ho pravou rukou a pošeptal mu do ouška ,,A jsi ty dost silný na to, abys ovládl mě?!"

Ďábelsky jsem se usmál a hodil medvídka do plamenů. Následně jsem slyšel démonův bolestivý řev. Hned, co méďa shořel, tak jsem se ocitl v černém vypůjčeném voze s rukama na volantu a před jakousi opuštěnou továrnou.

Podíval jsem se do zrcátka, moje fialové vlasy jsou zpět, konečně jsem zpátky......to zní tak hrozně! Opět mi zamrazilo při pomyšlení, že jsem byl ve svém podvědomí. 

To, že jsem právě tady znamená, že jsem zkrotil démona v sobě a nyní ovládám veškerou démovu moc. Teď je čas pokračovat ve své pomstě!