Moc Démona

7.Nastává Chvíle Odplaty

Porozhlédl jsem se okolo továrny a vzadu za továrnou objevil rybník, který démona uvnitř mě rozesmál. Našeptává mi: Tam na dně je spousta mrtvých! Hehe" Vrátil jsem se zpátky k černému autu, otevřel kufr a řekl si pro sebe na mrtvolu uvnitř ,,Tak polez." 

Chytl jsem mrtvolu za obě nohy a pomalu ji odtáhl za továrnu pěkně k rybníčku, kde jsem ji nechal potopit. Jsem mrtvý, nemusím se zbavovat těla, ale tady jsem našel pouze hřbitov a tak nevadí odhodit tu zavazadlo. Ovšem, jak jsem se sem dostal? Odpověď opět přišla zevnitř mě ,,Víš, lidi vynalezli spoustu šrotu a jedním z nich je i GPSka."  Následně slyším pouze chladné chichotání. 

Zase se vracím k vozu, zalézám dovnitř a okamžitě studuji černou malou gpsku a podívejme, co nenajdu. Mají tu přímou cestu až k jejich šéfovi do baráku, tak to je jackpot!

Krásná modro bílá vila Ashe Vileta ovšem nyní vítá dva věrné podřízené Jeffa a Patricka. Zaparkovali před černým audi, který patří jejich šéfovi. Obchází vilu, kde v bazénu leží na oranžovém lehátku Ash. Kouří doutník, má černé sluneční brýle a černobílé kostičkované kraťasy. 

,,Šéfe!" volá Patrick. ,,Myslím, že máme problém. Adrian je mrtvý! Nejsme si jistí, ale nejspíš to ten kluk přežil a teď nás tu kosí, jak v nějakým posraným filmu." 

Ash zachrchlal, potom se na ně zamračil a spustil ,,Takže mi chceš říct, že jsi posranej z nějakého kluka, ty buzíku?! Co?!" 

Patrick raději zmlkl a tak začal mluvit Jeff ,,Ale šéfe! Ten hajzl nám ukradl auto i s gpskou uvnitř, kde má přímou trasu k vám domů." 

,,Podejte mi zbraň, ať vás tu sejmu rovnou oba dva!" pomalu připlavává k nim, vylézá z bazénu a postavil se přímo před ně. ,,Vy dva jste jako Chip a Dale, akorát v retardovaný verzi!" 

,,Ale šéfe, ten kluk sem určitě jede. Můžeme se o něj postarat, když nás necháte žít. Prosím." povídá Patrick se snahou uniknout spáru smrti. Jeff pouze přikyvuje na Patrickovo nápad. 

Ash se na ně chvíli mlčky díval a pečlivě uvažoval nad Patrickovy slovy. Potom svým drsňáckým tonem hlasu prohlásil ,,No dobře vy buzíčci. Dám vám ještě poslední šanci napravit, co jste posrali. Ale na mou duši, pokud tohle nevyřešíte, tak přede mnou se nikde neschováte!" 

Oběma spadl kámen ze srdce. Přeci jen zabít slabého klučinu by neměl být takový problém, když jsou dva. 

Zaparkoval jsem auto, které jsem po fyzické stránce neřídil. Vystupuji, to temno uvnitř mě je dokonale příjemné, hřejivé. Jsem v dokonalé extázi a jediné po čem toužím je pomsta. Následuji svůj rozšířený smysl, který mě instinktivně vede k cíli. Už přecházím pomalu silnici a dívám se na velkou modro bílou vilu se zahradou na střeše. Na levé straně podél dveří se nachází garáž u které stojí dvě černé auta. 

Pomalu přicházím ke dveřím, které díky démonovi, který se skládá z ohromné temné chladné energie dokážu otevřít, mám moc poltergeista.

Díky mé přítomnosti se uvnitř začínají houpat světla, knihy se sami otevírají a rychle se otáčí stránka za stránkou. Kříže se dolů obrací, obrazy se viklají až padají a zrcadla praskají. Po celé vile je rušno. Cítím, že tu jsou. Cítím jejich strach z jejich šéfa a ještě větší z toho, čeho jsou nyní svědky. 

,,Anoo konečně je to tu!" 

Přecházím z obývacího pokoje kolem bílých stylových schodů do druhého patra do kuchyně. Jedná se o nejmenší místnost ve vile. Slyším, jak hrnce padají na zem společně s hromadou talířů a skleniček. 

,,No tak chlapy! Já vím, že tu jste!" vysmívám se jim, protože jakmile jsem vkročil do kuchyně, tak zezadu a přede mnou mě obklíčili s pistolemi namířenými na moji hlavu. Zhluboka se směji jejich tupé naivitě. Podíval jsem se do očí muži s bradkou jménem Jeff Crew. Jakmile jsme navázali během vteřiny oční kontakt, tak mu v jeho hlavě připomínám to, co ho nejvíce zasáhlo a ranilo. Připomínám mu, jak ho mlátili ve škole až skončil se zlomenými prsty, protože se snažil bránit a kluci v jeho věku byly krutí. Připomínám mu smrt jeho babičky, kterou měl rád a do toho, jak mu jako jediná říkala Jufík. Opět se mu jeví před očima, jak jeho lásky ho opouští a také jak jednu umlátil k smrti a potom plakal celou noc s jeho mrtvou dívkou, která ho podvedla. 

S okamžitým bolestivým křikem upustil zbraň a začal se chytat za hlavu. ,,Vypadni z mojí hlavy!" křičí zoufale. 

Plešoun Patrick bez váhání mě střelil do hlavy. Skácím se k zemi na kolena. Vydávám bolestivý zvuk. 

,,Teď tě mám! Ty kluku neposedná!" řekl Patrick.

V tu chvíli v místnosti vše utichl. Hrobové ticho narušuje mé chichotání. Patrick i Jeff na mě koukají a neví co čekat. 

,,Nevím, co sjel za matroš, ale kurva tyhle schopnosti chci taky!" řekl závistivě Jeff, stále si jednou rukou držel čelo.

 Z chichotání přecházím na ďábelský smích, který se hlasitě rozléhá po kuchyni. Potom pozvedám hlavu a opět chytám oční kontakt tentokrát s Patrickem. Cítí se nyní obklopen svými nočními můrami. Do jeho chodidel se zakusují hadi, v jeho rozkroku ho dráždí vši, po jeho rukách mu lezou tencí pavoučci a v puse cítí živé hejno much, které ho dusí v krku a do toho slyší svého otce, jak ho sekýruje jako když byl malý. 

Patrick několik vteřin zůstal paralyzovaný stát na místě. Povstávám a v rukou dřímám Jeffovu pistoli, která už má odjištěnou pojistku. Jeff pomalu začíná ustupovat se strachem v očích. ,,Co jsi kurva zač?!" křičí. S úsměvem mu odpovídám ,,Pomsta za nevinné, které jsi zabil." 

Zmáčkl jsem spoušť a střelil Jeffa do pravého ramene. S výkřikem bolesti odpadl tvrdě na zem. Vříská jako žena. Postupuji blíže k němu a vychutnávám si jeho bolest. Střelil jsem ho po druhé, tentokrát do krku. Dávivé zvuky a kaluž rudé krve, která se tvoří kolem jeho hlavy. Pohled hodný pro bohy. 

Otočil jsem se k Patrickovi, který se skácel k zemi a klepal se jako osika. Z očí se mu roní slzy. ,,Prosím! Je mi to líto! Bože stůj při mě!" rozplakal se. Je zoufalý, zmatený a vyděšený do morku kostí. To nám líbí. Mě i démonovi uvnitř mě, který se jen dívá a čeká, až skoncuji s jejich životy.

,,Nezasloužíš si odpuštění a Boha si klidně volej, ale stejně jsem si jistý, že takového parchanta mi mile rád nechá." směji se jeho utrpení. 

Vedle mě je linka i s umyvadlem ve kterém si všímám kuchyňského nože. Popadl jsem ho a sklonil se k Patrickovi. Dávám mu pocit, že je zase obklopený hady, stáčí se mu jeden kolem krku a syčí mu do ucha. 

Roní čím dál více slzy, nervy už má v kýblu a nyní je čas ukončit jeho ubohý život. Jeden rychlý řez pod krkem a další kus podlahy zaplňuje tmavě rudá krev.  

Vstal jsem a nechal Patricka vykrvácet. Tak a teď si jdu pro hlavního bose. Pomalu přecházím ke skleněným dveřím, které vedou k velkému nadzemnímu bazénu. Mé smysly říkají, že je někde blízko a náhle slyším ohromnou střelbu a já během několika vteřin odletěl sílou střely do bazénu. 

,,Tak a mám tě ty jeden sráči!" slyším vzteklý hlas patřící jen jedinému člověku...Ash Vileto!