Osud To Tak Chtěl||Tony Stark[CZ]

Prolog

,, Neměla jsi tam vůbec chodit. Jasně jsem ti řekla, ať zůstaneš doma!"
Křičela naštvaně plavovlasá žena na svou dceru.
,, Nemůžeš mě držet do konce života zavřenou doma! Nic se nestalo!" zakřičela nazpátek mladší kopie své matky.
,, Nic se nestalo? Musela jsem odejít z práce a jet pro tebe na policejní stanici! Stalo se toho až příliš ne?" zakřičela opět na svou dceru, věnovala ji ve zpětném zrcátku vyčítavý pohled a pak své oči opět obrátila na opuštěnou silnici před nimi.
,, Tak to se moc omlouvám, že jsem chtěla být jen chvíli se svými přáteli mimo školu. Poprvé! Nemůžu být celý život zavřená doma!" zakřičela opět na svou matku rozzuřená brunetka.
,, Jak chceš, pojedeš do ústavu pro nezvladatelné mladistvé v Rusku. Však tam tě už naučí poslouchat. '' řekla vytočně, nenávistně a posměvačně žena za volantem.
,, Nanávidím tě rozumíš? Ty nejsi moje matka, kdybys byla, tak se takhle nechováš. Nenávidím t... Pozor!"zakřičela se slzou u oka brunetka na zadním sedadle. Její matka strhla volant na stranu, avšak bylo pozdě. Auto sjelo z mostu přímo do ledové vody. Hladina se rozvířila a auto se pomalu potápělo pod hladinu, odkud není úniku. Stačilo pár sekund a auto se plně ponořilo. Ženě za volantem z boku hlavy vytékal malý pramínek krve, který se okamžitě ztrácel v ledové řece. Naráz do zábran po krajích mostu byl tak silný, že se Jennifer, matka dvacetileté Faith uhodila silně do hlavy a padla do bezvědomí.
,, Pomoc! "křičela stále dokola vystrašená dívka, avšak nikdo to nemohl slyšet. Poblíž místa nehody nikdo nebyl. Po pár minutách bylo auto plně zaplněno vodou a z dívky pomalu vyprchával život. Zavřela oči a čekala. Nemělo už cenu bojovat. Po chvíli se jí plíce začaly naplňovat vodou. Pomalu a bolestivě umírala.
A potom bylo po všem.