Koruna

5. kapitola

Pohled Anabel
Zrovna jsem připravovala stan když mě někdo ze zadu chytil a dal mi nůž na krk
,,Kdo jsi a co tu pohledáváš?"zasyčela nějaká dívka. ,,Já jsem Anička a jsem sirotek na útěku."řekla jsem víc vystrašeně než jsem měla v plánu. Použila jsem mé druhé jméno, protože to se normálně používá mezi normálními lidmi a kdybych řekla, že jsem Anabela,  tak všichni poznají, že pocházím od šlechticů a možná by i poznali, že jsem princezna. Dala mi nůž od krku a začala mi prohledávat věci, ale stále měla připravený nůž k útoku. Dívka byla vysoká, měla tmavě hnědé vlasy po ramena a ofinu, její oči byly hnědé a byla oblečená v prostých černých kalhotách a bílém tričku. Vypadala by mile kdyby mi předtím nedržela nůž u krku.  ,,Ty umíš střílet?"řekla a ukázala na můj luk. ,,Ano"odpověděla jsem. ,,Tak zastřel toho ptáka,"řekla a hodila mi luk, já jsem namířila a střelila. Šíp střelil svůj cíl. ,,Dobře ty. Já jsem Calia Arendor," pochválila mi střelbu. ,,Arendor?"otázala  jsemplpp se. ,,Ano Arendor. Proč se ptáš?" ,,No jen jsem slyšela, že nějaký Arendor vede povstalce,"odpověděla jsem. ,,Aha no můj bratr Kuba Arendor vede povstalce,"řekla lhostejně. ,,Chceš se připojit k nám?"zeptala se a já jelikož jsem neměla kam jinam jít, tak jsem odpověděla, že ano. Cesta k povstalcům trvala dvacet minut chůze, vypadalo to tam jako v obyčejné vesnici, normálně tam provozovali zemědělství, starali se o dobytek, vychovávali děti, ale pokud jste se pořádně podívali, tak jste si všimli jak vzadu za vesnicí se docela dost lidí učí bojovat. Odvedla mě k jednomu domů a řekla:,,Tady bydlíme s bratrem a máme tu asi dva pokoje navíc,takže tu budeš moct bydlet, ale varuju tě, stačí jeden přestupek a brácha tě vyhodí a věř mi, on si bude hledat důvod proč tě vyhodit." Vytáhla mě do domu a zavedla mě do pokoje. Pomohla mi vybalit věci a potom mě odtáhla do středu města jenom kvůli tomu, že měla chuť na zmrzlinu a nechtěla jít sama.
Pohled Kuby Arendora
Procházel jsem se sám a třídil si myšlenky, když v tom jsem zahlédl Caliu jak lízá zmrzlinu a něco vesele vypráví nějaké dívce, která nepatří k nám. Dívka vypadá na 16 let, je docela malá, její blond kudrnaté vlasy jsou křivě zastřižené, ale přesto vypadá docela půvabně. Půvabná či nepůvabná musím zasáhnout. ,,Calio kdo to jako má být a co tu dělá?"vyjel jsem na ní prudčeji než jsem měl v plánu. Strašně jsem se mračil. ,,No víš tohle je Anička sirotek na útěku a bude bydlet u nás." ,,No tak to ne vůbec jí nemáme prověřenou, co když to je nějaký špeh?"už jsem na ní zvýšil hlas. Nerad na sestru křičím, protože je to jediná má rodina, ale tohle je moc. ,,Ona a špeh? Měl jsi jí vidět jak byla vystrašená když jsem ji dala na krk nůž a vůbec nepoznala že je tupý."řekla se smíchem a ta dívka se zamračila, asi se jí nelíbilo že se takhle ztrapnila. ,,Tak co když to je nějaká šlechtička, co se rozhodla že nás chce vystopovat a tak získat velkou kupu peněz." ,,Uměla by snad šlechtička střílet z luku?"zeptala se a chtěla odejít, ale já jsem řekl:,,Ta princezna co utekla ze zámku ano a jmenovala se Anabela Anna, takže ji musíme prověřit." ,,No jo no, ale až zítra. Prosím bráško,"řekla a udělala psí oči. ,,No tak ano,"povzdechl jsem si. ,,Děkuju vypískla a skočila mi okolo krku. Potom odešla s tou dívkou, ale já od té dívky nemohl odtrhnout myšlenky. Vypadala tak nevinně a bezbraně, že jsem měl chuť jí obejmout, tak aby jí nikdo nemohl ublížit, ale ovládl jsem se, protože by to bylo divné a taky protože moji lidé mají přednost.
Další kapitolka. Vím že je pozdě ale doteď jsem neměla náladu něco dělat, takže jsem jí dopsala a vydala až teď. Tahle kapitola je o tom co se dělo Anbele, takže příští kapitola bude o tom co se dělo princezně Adéle.😁 Doufám že se těšíte. P.S. Už mám vymyšlené co se tam stane😏(No aby ne😂)