7.kapitola

25 6 4
                                    

Pohled Anabely:
Už je to týden co tu jsem, kontrolou jsem prošla v pořádku, ale musela jsem si trochu vymyslet mojí historii. Takže mojí rodiče zemřeli když mi bylo 12. Do mých 15 jsem žila u mé babičky, která poté zemřela A ona byla má poslední rodina, takže od 15 se tak různě potuluji po zemi. Víc vědět nechtěl, ale po té mi Calia řekla že se mu nelíbím, takže se musím mít stále na pozoru. S Caliou jsme se staly dobré kamarádky. Dokonce se přimluvila u  bratra abych se mohla učit bojovat s ostatními lidmi z vesnice. Jsem teprve s 10 až 14 letými dětmi, což jsou skoro začátníci. Tady se učí bojovat od pěti a ty skupiny jsou podle toho jak jsou talentovaní a trochu i podle věku. Před mou skupinou jsou ještě dvě skupiny jenomže tam jsou tak malí, že i Kubovi mě bylo líto, takže mě střelil sem i když věkově vycházím o skupinu výš, ale talentově k těm pětiletým. Už jsem se naučila pár základních pozic, ale nic víc a to i přesto, že mě občas navíc doučuje Calia. Calia je v tom velmi dobrá. Neučíme se jen boj, ale i různý další důležité věci...třeba rozpoznávání rostlin a zvířat, stopování a maskování. Všechno mi jde blbě až tedy na rozpoznávání rostlin a zvířat, to mě baví, takže to dělám i ve volném čase. Trochu se mi stýská po sestře, ale jenom malinko, protože tady je to strašně super. Nikdo mi tady neříká co mám dělat, co si mám oblékat a jak se mám chovat. S Kubou jsme stále na nepřátelské stezce, což mi znemožňuje spoustu věcí, ale nic není dokonalé. Zrovna jdu na trénink boje, takže bude sranda, ale ne pro mně.
Pohled Calii
Zrovna jdeme s bratrem na schůzku s princem z Aledrie. Bratr má blbou náladu, protože se ještě nezbavil Aničky, stále se mu nelíbí, nezdá se mu její historie, ale to mě taky ne, ale ona nevypadá jako někdo kdo tu je proto něco zjistit, vůbec jí nezajímá, co kujeme a její schopnosti krom lovu a rozpoznávání zvířat a rostlin jsou na nižší úrovni než pětiletého dítěte. Je strašně vtipné když cvičí, to co ona předvádí, jsem já dělala ve třech letech. Ale i přesto mi příjde fajn, rozumíme si a stala se mou dobrou kamarádkou. Na schůzku s princem se netěším, protože se nejspíš bude řešit ten útok před týdnem kdy jsme málem zabili princeznu Adélu a i jeho.  Snažím se nemyslet na to, že kdyby princezna Adéla zemřela, tak co by se stalo, možná by nám přestal pomáhat. Protože si myslí že princezna Adéla je velice milá, kultivovaná žena jež by byla dobrou královnou. Podle mně se do ní zamiloval, ale nechce si to přiznat a jestli se do ní zamiloval on, tak věřím že je to skvělá dívka.
Pohled Kuby
Jsem strašně naštvaný, protože jsem strašný blb. Stále jsem nevyhodil tu Aničku, dostává se mi nějak pod kůži těmi svými úsměvy atd., ale to ona nesmí. Zrovna jdu s Caliou na sraz s princem Aledrie. Nemám ho rád, nevím proč, ale nemám ho rád, ale musím se k němu chovat hezky, protože nám pomáhá. Vždycky když ho potkám, tak mám chuť vzít nůž a zabodnout ho, ale ještě jsem to naštěstí neudělal. Zrovna do mě začala Calia něco hučet, ale já ji nevnímal, takže se nakonec přestala snažit. Duchem jsem mimo, takže si všimnu, že jsme na místě až když do mně drkne Calia. Jsem strašně nervózní.
A byl bych víc kdybych věděl co se tam stane...
Nová kapitola po delší době. Vím může se vám to teď zdát jako slaďárna, ale nebojte se...slaďárna to bude, ale spíš ne. Taky se vám může zdát že jsem toho hodně vyzradila, ale nebojte ještě toho mám hodně v rukávu🤗😏

KorunaKde žijí příběhy. Začni objevovat