Jedna pro dva/Marcus and Martinus

#5

Tak jsem konečně doma, doufám že to Matyáš nemyslel doopravdy. Teta je ještě v práci,na ledničce mám pokyny co mám udělat než přijde domů,a jelikož přijde až tak v 10 až 11 hodin tak to můžu udělat až Matyáš odejde.Teda jestli vůbec přijde.

***
Zvonek se rozlehl po celém domě a mě se začali třást kolena.Tak to myslel vážně,no tak jo teď jdu otevřít a nic mě nevyhodí z míry.Možná ten jeho odporně vzhlížející obličej bude tentokrát k vydržení, možná, doufejme.

Pomalu beru za kliku a otevírám dveře.Ach jo jak bych si je přála teď zavřít.Ale to bych pak ve škole dostala co pro to,od něj a i od jeho party.

,,A-ahoj"vykoktala jsem ze sebe při pohledu na něj.,
,,Nazdar,je všechno připravený"zeptal se tak chladně jako kdyby to byl mrzák

bože teď není moc vhodná chvilka na ty moje vtipný připomínky, Emily!

Okřikla jsem se sama v duchu pro sebe.Jo jsem střelená a nikdo to nezmění.Trochu mi ujelo menší pousmátí.

,, Čemu se směješ,je to něco snad k smíchu"řekl svým mrazák-... teda úplně normálním hlasem.No byl trochu zvýšený ale né moc.Ale prostě se nedalo tomu nesmát.

,,Né, pojď dál"řekla jsem a pobídla ho ať jde dovnitř.Ani chvilku neváhal a vešel dovnitř.Sedl si na gauč a rozvalil se na něm jako by byl doma,a ani si nezul boty.Já věděla proč mám uklízet až po jeho odchodu.

Sedla jsem si na kousek gauče co na mě zbyl.Dala jsem na stůl svůj notebook a vyhlédla naše téma.Týkalo se přátelství, konkrétně jak se k sobě máme chovat,jak si toho druhého vážit.No přesně to co Matyáš neumí.

Najednou se ale posadil, z ničeho nic,a jen tak na mě zíral.Jo bylo mi to nepříjemné ale tak když už jsem si zvykla i na kopance tak mě nějaký pohled zas až tak nevadil.

,,Hele je tvá teta doma"tak jo tohle se mi přestává líbit,ten jeho pohled je jako by mě chtěl sníst a ještě se ptá na to jestli je teta doma? A jak ví že mám jen tetu? No Emily tak se hoď do klidu a radši mu prostě řekni ne, vysvětlovat mu že babička je doma jen v noci nemám smysl.

,,Ne"řekla jsem úplně v klidu,najednou jsem ale cítila něčí ruku na mém ztehni.Rychle jsem sebou cukla a podívala se na Matyáše,ten se tvářil jako nějaký neviňátko.Co mu sakra hrabe?!

,,Co to děláš?! Nesahejte na mě! "on na to nic neřekl jen se prudce zvedl z gauče.A než jsem stačila vůbec něco udělat tak jsem cítila štiplavou bolest na tváři.Dla mi facku tak velkou že jsem se celá složila na gauč.

,,Tak poslouchej holčičko"řekl a prudce trhl mou hlavou,kterou držel za vlasy.Bála jsem se co udělá.
Doufala jsem že mě někdo přijde zachránit ale neměl kdo.

,, Teď budeš hezky poslouchat a možná že se zítra dobelháš do školy po těch tvejch sexy nožičkách"řekl a přitom si rozepínal pásek u kalhot.

,, Né, prosím"prosila jsem ji se slzamy v očích a strachem v hlase.

,,No tak,uvolni se"

***
Seděla jsem v koutě místnosti.On si právě oblíkal kalhoty.Jak to mohl udělat,ta zrůda.Já jsem určitě nechtěla aby on byl můj první.Nenávidím ho.

,,Takže ten referát ať je zítra hotový"řekl a pomalu ke mě přišel.

,, Jasný kočičko"přikázal mi a cukl mi s hlavou kterou držel za bradu.

,,Ano"odpověděla jsem se slzami v očích.Měla jsem hrozné bolesti v podbřišku.Ale ta bolest nebyla zdaleka tak velká jako byla bolest fyzická co mi to monstrum udělalo.

,,Nazdar,a dej se do kupy ať nic nikdo nepozná"řekl mezi dveřmi když odcházel.Pomalu jsem se zvedla z podlahy a rozešla se do koupelny.

V zrcadle jsem se na sebe podívala jako na úplnou trosku.

,,Bože,co jsem komu udělala"zašeptala jsem si sama pro sebe.

Opláchla jsem si obličej studenou vodou a šla si lehnout do postele.Pak jsem ale vzpomněla na všechny ty úkoly co mám udělat a tak jsem byla donucena vstát.

Měla jsem jen umýt nádobí, vyluksovat a klidit si prádlo co jsem měla přichystáné v pokoji.Takže to nebude trvat tak dlouho.

***

Když jsem to dodělala tak jsem se zpátky vrátila do pokoje a znovu si lehla do postele.Bylo něco málo po půl 8.Takže teta určitě ještě nepřijde.

Dívala jsem se do stropu a přemýšlela a všech těch věcech co mi život přidělil na mou dráhu, neboli život.Komu bych chtěla kdybych tu nebyla,kdo by mě oplakával?Kdo by mi chodil k pomníku?Asi jenom teta. Chudinka,je tak moc vždycky unavená a práce.

,,Ach jo,bylo by jí beze mě líp... všem by bylo líp"
Řekla jsem a pak už si jen vybarvuji černo černou tmu.Víčka mi těžkla a tak akorát jsem nad jejich velkým nátlakem usla.

Ahojky lidičky🙋
Doufám že se knížka líbí,v další kapitole už se objeví M&M.😍❤
Takže se už můžete těšit.😊😁
Takže alon zi

💞 MacTinusLove 💞