2. Vlčí stmívání-Temné časy (DOKONČENO)

8. Kapitola

Kejty ležela unuděně pod dubem a sledovala tábor. Byla tu nuda. Zamyslela se-Beta to musel mít plné dobrodružství.-Dlouze se nadechla a mezi přicházejícími psi našla Betu a opodál i Troye:-Taky by chtěla prožít svět venku, bojovat o přežití a nebýt tak v bavlnce.-pomyslela si, jenže ona byla ,,princezna" a svůj osud měla jasný.,,Kejty? Co tě trápí?"ozval se něčí hlas. Zvedla hlavu a spatřila Lily.,,Nic."zamumlala a zaseji položila. Lily si sedla vedle ní.,,Mně to můžeš říct, jsem tvá nejlepší kamarádka."řekla laskavě a usmála se na ni. Kejty si taky sedla a podívala se ji do očí.,,Je tu krásně, jen....Už..Už  tu není nic nového...Nudím se."vysvětlila tiše.,,Chápu."kývla Lily a vstala.,,I já se tu nudím...Chci objevovat nové krajiny, cítit vůně, slyšet různé zvuky...Být volná."řekla a otočila se na ni.,,Takhle to myslíš?"zeptala se. Kejty kývla a stoupla si vedle ní. Společně stály a sledovaly tábor. Vítr jim čechral jejich dlouhou srst, bylo to dokonalé, ale něco tomu chybělo.,,Lili, já...nikomu jsem to neřekla, ale...Už nechci být Alfa, chci být volná, bojovat o přežití a starat se sama o sebe..."prozradila ji tiše.,,Věř mi, jsem na tom stejně, ale...Tady vedou naše osudy, ty Alfa a já s Mls...Taifunem..."řekla trochu smutně a zavřela oči.,,Lily...Ty a Taifun máte možnost si to splnit."ozvala se Kejty a olízla si nervózně čumák.-Co jsem to řekla? Co když oba odejdou?-nervózně sledovala překvapenou Lili.,,To sice ano, ale Taifun tu chce zůstat....Má přesvědčivé argumenty."Lili se pokusila o vtip, ale moc se ji to nepovedlo. Kejty napadl dokonalý nápad, tak začala vrtět ocasem a vesele se na ni usmála.,,Tak spolu utečeme!"řekla hlasitěji a čekala na Lilinu reakci. Ta, ale nebyla taková, jakou si představovala.,,Zní to dobře, ale nemůžeme...Ty tu máš nejen povinnost, ale obě tu máme rodinu...To bys je chtěla opustit?"zvedla obočí a Kejty sklopila uši.,,Ne, je to hloupost. Zapomeň na to."vyhrkla a podívala s na Troye,který ležel u jezera.,,Musím."řekla a stále se dívala na onoho vlka.,,Rozumím,měj se." Lili ji olízla přátelsky ucho a odešla. Kejty rychlými kroky dohopsala Troyovi.,,Ahoj. Jaké to je venku?"vyhrkla a zastavila u něj.,,Co?..Jo Ahoj...Venku?"podíval se překvapeně na oblohu.,,No docela dobře, Sluneční pes se chýlí ke spánku, teplota je velice příjemná, bez mraku..."začal a vymýšlel, co by ještě řekl. Kejty se rozesmála.,,Já myslím za hranicemi našeho území....Jaké to tam je?"optala se, když se dosmála.,,Jo aha, to nevím...Objevil jsem se v lese se zavřenýma očima...Takže nevím."vysvětlil a díval se na ni.,,A vlastně."řekla smutně a sedla si. Sklopila uši a dlouze vzdychla.,,...Je tam krásně."řekl po chvíli. Zvedla hlavu a podívala se na něj.,,Jak...?"nechápala to.,,No...Co jsem slyšel a cítil...Ticho, jsi odkázaná jen sama na sebe..volnost, krásné dlouhé pole s vysokou žlutou trávou, která se ohýbá ve větru..Krásná jezera i nekonečná jezera plné velkých nebezpečných, ale i nádherných vln...Vysoké hory se sněhem nahoře. Studené, ale vločky....Jsou překrásné..."vyprávěl to se zavřenýma očima, jako by se na to právě díval.,,Wow...Jak to víš?"zeptala se a nepřestávala ho obdivně sledovat. On otevřel oči a podíval se do těch jejich.,,Bylo to jako bych se na to díval...Ale ne z dolu...Ze shora..."vysvětlil svůj objev a bylo vidět, že to sám nechápe.,,to je hustý...Pamatuješ si ještě něco než jsi se objevil v tom lese?"zeptala se zvědavě a natáhla se k němu.,,Jo...Hlas...Psí hluboký hlas, který říkal: Tvým údělem je je zachránit...Vím, že to zvládneš.."řekl. Kejty vyvalila oči a snažila se uvědomit, co to znamená.,,A ještě před tím...Jemný hlásek...Fenčí...Nepamatuji si, co přesně říkal, ale bylo to něco ve smyslu: Jsi si jistý, že to zvládne?"dodal a sledoval ji svýma ledovýma očima. Kejty nevěděla, co říct. Snažila se něco vymyslet, ale jen tam tak seděla s otevřenou tlamou.,,Ale asi to byl jen sen."vysvětlil si to on sám a pousmál se.,,Troyi! Hlídka!"křikl někdo. Troy vstal a ještě došel ke Kejty.,,Nelámej si s tím hlavu, byl to jen sen."šeptl ji do ucha a ji se skoro zastavilo srdce. Pak odešel a nechal ji tam. Kejty se podívala na jezero. Bylo ji jasné, že to nebyl obyčejný sen, bylo to něco víc...Byla to jeho vzpomínka na Měsíční psici a Slunečního psa.

Poznámka do příště:Nevybírat blbá jména jako je Troy, která se těžce skloňují. XD

Snad se líbí, pokud mám něco změnit, tak napište prosím do komentáře, MOC mi to pomůže.