Second chance

17.Díl-Záchrana

Stiskl mi ruku, tak silně, že jsem málem vykřikla bolestí. Vzpírám se, ale nepomáhá to. Vleče mě k velkým, železným dveřím. 4x zaťuká. Možná je to nějaké heslo. Dveře se těžce otevřou. Zatáhne mě dovnitř a hodí mě na zem před velký stůl. "Heleme se. Koho pak to tu máme?"koukne se na mě výsměšným pohledem starší muž v zeleném kabátu. "Kdo jsi? Co po mě chceš?!"těžce vydechnu. "To tě nemusí zajímat!"oboří se na mě a stoupne si ze židle u velkého stolu. Kývne na kluka, který mě sem dotáhl. "Vztávej. Dělej!"zvedne mě za paže a odvleče mě na chodbu s dveřmi. Dovedl mě do tvavé, malé místnosti a těžce za mnou zavře. Rozhlédnu se a uvidím nepohodlnou "postel". Najednou mě zasáhne papsek slunce. Malé okénko, které je zabudované kousek u stropu. Super. Podle všeho jsem ve sklepě. Nedobytném sklepě. Sáhnu po kapse zabudované vevnitř mikiny. Pro takovéhle případy jsem připravená. Ještě že mě zapomněli prohledat. Vytáhnu mobil. Několik zmeškaných hovorů od Nialla, Louise a Loly. Ihned vytočím Niallovo číslo a zalezu si do rohu místnosti, abych nebyla slyšet. "Emo!! Kde jsi?! Co se stalo?!"uslyším znervózněný hlas. "N..není čas..... Unesli mě. Jsem zavřená ve...."můj šepot přeruší tiché kroky, které směřují do sklepa. Dveře se rozrazí a dovnitř vejde ten starý muž. Rychle zavěsím a sednu si na mobil. Nebyl to nejlepší nápad. Jestli bude chtít, abych se zvedla, uvidí ho. "Tady máš jídlo a vodu...... Jo a ten mobil si pro jistotu vezmu."natáhne ruku a mě se zatají dech. Pomalu se nadzvednu a podám mu ho. Arogantně se usměje a odejde. To je bezvadný!

NIALL_POHLED

Je to jenom moje vina. Jestli ji Carver něco udělá, tak si to nikdy neodpustím. Jak vím, že to udělal on? Prostě to vím. "S kým jsi volal?"vykoukne na mě Louis ze dveří. "S Emou." "Co?! Kde je? Stalo se ji něco?"začne mě vyzvídat a třesou se mu ruce, když mě klepe po rameni. "Vím jen, že ji má určitě Carver."dořeknu větu a mám namířeno ven z hotelu. "Jdu s tebou."chytne mě za loket.

EMA_POHLED

Dvě hodiny tu trčím a hledím do prázdné zdi. "Em!"uslyším zašeptání přes okno. Rychle se zvednu a přiběhnu k němu. "Nialle! Co tu děláš? Musíš jít!" "Zachraňuji tě. Už tě neopustím."optiskne ruku na sklo a díval se mi do očí. "Ahojky!"vyskočí od někud Louis. Je pozitivní v jakékoliv situaci. "Eh. Jenom by mě zajímalo, jak mě odsud chcete dostat?"podotknu. "Máme tohle. Udělá to ze skla papír
"ukáže mi malou součástku. "A co ten hluk?"rozhodím rukama. "Máš polštář?"vyměníme si pohledy a už máme plán. Přiložím polštář k oknu. Niall tu součástku uchopil do ruky a hodil. Polštář vypadl ven a já cítila čerstvý vzduch. Opravdu nic nešlo slyšet. Louis s Niallem po mě natáhly ruce a vyhoupli mě nahoru. "Musíme zmizet!"šeptl Louis. "Pořád má můj mobil."smutně se na ně podívám. "Koupím ti novej. Milionkrát lepší. Honem!"zvedl mě ze země a utíkali jsme k autu.  Co nejrychleji jsme dojeli k hotelu. "Od teď ti slibuji, že budu pořád s tebou. Ochráním tě. Nedokážu bez tebe být. Měl jsem strach. Miluji tě!"oči se mu zalesknou a potlačuje pláč. "Já tebe taky miluji."vší silou ho obejmu. To, už nevydržel a pár kapiček slz mu sklouzlo po tváři. Vrátili jsme se na pokoj. "Měl jsem pro tebe překvapení."zní smutně. "Jaké? Chci to vědět."sednu si na něj a udělám psí oči. Jedeme autem. Nevím jak dlouho. Zavázal mi oči. "Tak jsme tady"vystoupí a pomůže mi ven. Sundal mi pásku. "To je pro tebe"

Konečně další díl :D Jsem ráda, že to někdo čte. Když jsem začala psát, příběh si četlo 15 lidí a teď? Jsem tak šťastná :3 Děkuji za každé komentáře & votes :)))