Epilog

189 20 0
                                    

Probudila jsem se a zhrozila se nad tím kolik je hodin. Zaspala jsem! Otočila jsem se na stranu, kde má spát Niall, ale nebyl tam. Nazula jsem si chlupaté papuče a vyšla ze dveří do kuchyně. ,,Dobré ráno."ozvalo se hned co jsem za sebou zavřela dveře. ,,Dobré ráno, broučci."odpověděla jsem a a koukla se jak se všem třem rozzářil úsměv. ,,Nechtěl jsem tě budit. Dneska je zavezu do školy já. Udělal jsem ti snídani a kafe, tak si nech chutnat."dal mi pusu na čelo a začal se věnovat našim blonďatým, sedmetým dvojčatům. ,,Clem, Danieli! Vemte si čepice. Je tam zima."zavolám na ně, když se snažili odejít. Dojedla jsem snídani a dopila kafe, co mi Niall nachystal šla se převléct. Oblékla jsem si béžoý elegantní svetr a černé legíny. Poté jsem se šla trochu scivilizovat, ať se mě mí žáci neleknou. Ano, učím na své bývalé umělecké škole. Jsem na to hrdá. Rychle jsem si přehodila kabelku přes rameno a šla do auta. Cesta byla klidná jako vždycky. Ráda poslouchám v autě písničky a zpívám si u toho. Zastavila jsem si na školním parkovišti. Posbírala jsem si své věci ze sedadla spolujezdce a vystoupila z auta. Jestli si myslíte, že mladí umělci jsou hodní jako andělíčci, tak se pletete. Většina z nich jsou neposlušní rebelové. Samozřejmě, že se tu najde spoustu vlídných teenagerů co mají ještě pořád úctu k dospělým. Bohužel jsem jedna z mála učitelů, ke kterým mají respekt. A to jen proto, že jsem zvládla tu nejhorší třídu na škole. Ještě pořád mi nedochází, jak se mi to povedlo. Jdu přes hřiště přímo do budovy školy. Cestou rozdám pár úsměvů, které se mi okamžitě vrátí. Položila jsem si věci na můj stůl ve sborovně a uvařila si ovocný čaj. Sedla jsem si ke stolu a připravila si papíry na 1. hodinu.

*PO ŠKOLE*

Zaparkovala jsem v garáži a šla do domu. Děti by už měly být hodinu a půl doma. Niall má práci až do čtyř. Odemkla jsem dveře. Bylo tam neobvyklé ticho. Daniel ležel na gauči a podřimoval a Clem si hrála se svou panenkou. Hned jak mě uviděla, položila panenku na zem a cupitala za mnou. Vřele mě obejmula. ,,Máte hotové úkoly?"zašeptala jsem, aby se Daniel nevzbudil. Přikývnula a donesla mi úkoly na podepsání. Podepsala jsem je a šla jsem dětem nachystat svačinu. Nakrájela jsem jablka na měsíčky a uspořádala do kruhu. Položila jsem talířky na stůl a šla do ložnice opravovat písemky. Zavřela jsem za sebou dveře, sedla si do tureckého sedu na postel a začala opravovat. Psali na teorii. Přesněji historie umění. Po 45 minutách jsem konečně doopravila poslení písemku. Uslyšela jsem klapnutí vchodových dveří. Niall se vrátil z práce. Vydala jsem se tedy za ním, abych ho po náročném dni přivítala. ,,Ahoj. Jak bylo v práci."stoupla jsem si na špičky a dala mu pusu. ,,Ahoj. Jako obvykle. Nával nových hostů. Co ty?"usmál se a pověsil si bundu na věšák. ,,U mě super. Žáci psali písemnou práci, kterou jsem právě opravila."vzala jsem jeho pracovnI kufřík a dala ho na své obvyklé místo. Najednou se přihrnuly děti, aby svého otce přivítaly. Jak se blížila noc a my byli najezení, šla jsem přečíst Danielovi a Clem pohádku na dobrou noc. Pokaždé usnou velmi rychle. Potichu jsem zavřela dveře a vydala se za Niallem do postele. Když jsem vztoupila do ložnice, Niall odložil knížku co četl a vyzval mě do postele. Lehla jsem si na jeho hruď. Chvíli si hrál s mými vlasy a řekl ,,Miluji tě". Usmála jsem se a vzhlédla jsem k němu. ,,Já tebe taky."políbil mě. Zachumlala jsem se pod peřinu a hned jsem v Niallově náruči usla.

Ahojda :-) Tak jsem dopsala epilog mého příběhu. Měla jsem plno technických problémů. Můj mobil se prostě rozhodl, že bude blbnout, ale zvládla jsem to :-)
Chtěla jsem vydat tuto poslední část na Vánoce jako menší dáreček :-D Doufám, že se příběh líbil a děkuju moc za to že jste si přečetli můj příběh :-)

Second chanceKde žijí příběhy. Začni objevovat