Second chance

10.Díl-Nezvěstný

Ráno jako obvykle. Niall mě zavezl do školy. "Užij si to, babe."mával na mě z auta. "Ahoj lásko."ohlédnu se na něj a utíkám do školy. Dnes jsme malovali portréty. Konec školy a Niall si pro mě nepřijel. Možná jen zapomněl. Jedu tedy autobusem. Dorazím na hotel a zajdu za Liamem. "Ahoj Liame. Neviděl si Nialla?"zadýchaně na něj vyhrknu. "Ahoj Em. Naposledy ráno, když tě vezl do školy. Možná je někde s klukama."mávne nad tím rukou. Zkusím mu zavolat. Ah... kruci. Má vyplej mobil. Zavolám všem z party. S nikým není. "Jestli se nevrátí do 24 hodin tak zavoláme policii. Neboj. Určitě se vrátí. Možná šel na pivo s jeho kamarády a zapomněl se ti ozvat."uklidňovala mě Lola. "Hmmm. To doufám. No tak nic. Pak ti zavolám. Ahoj Lolo." "Určitě zavolej. Ahoj Emo."zavěsím a běžím zkusit zaklepat na jeho pokoj. Neotvírá. Musím se odreagovat. Napustím si horkou vanu, ale mobil mám pořád u sebe. Po koupeli si jdu pustit televizi. Dávají tam mou oblíbenou komedii, ale nemůžu se soustředit a vůbec si ji neužívám. Kde je? Stalo se mu snad něco? Tohle se mi odehrává stále dokola v hlavě. U toho přemýšlení jsem usla.
*RÁNO*

Vzbudily mě paprsky slunce. 'Kde je Niall?'bylo první co se odehrálo v mé hlavě. Obleču si bílé tílko a na to červenou kostkovanou košily. Navlíknu si černé rifle a obuji si své černé Vansky. Vyběhnu na chodbu a začnu klepat na Niallovi dveře. Nic. Vytočím jeho číslo. Má stále vyplej telefon. Zaběhnu si pro věci a utíkám za Liamem. "Ahoj. Byl tu Niall?!"jsem v koncích. Moc se o něj bojím. "Ahoj. Promiň, ale nevrátil se."sklopil hlavu a začal si něco smutně mumlat. Vyběhnu z hotelu bez rozloučení a běžím na autobus. Ve škole jsem nedávala pozor a učitelka mě, už i jednou napomenula. Hned po škole zase zkotroluju jestli Nialla někdo viděl. Nejsou po něm ani stopy. Už je to 24 hodin po zmizení. Musím zavolat na policii. Řekla jsem jim vše co po mně chtěli. Zvoní mi mobil...."Ahoj Em. Už si volala na policii." "Ahoj. Jo volala. Prej budou dělat, co budou moct."začnu brečet do telefonu."Em..hned za tebou jedu."tipne mi telefon a já se sesunu na zem podél zdi. Za pár minut uslyším klepání. Otevřu a Lola mě beze slov obejme. "Oni ho najdou. Věřím tomu."pohladí mě. "Bojím se o něj Lolo."zavzlykám a odtáhnu se od ni. Utře mi slzy a začne něco provádět v telefonu. "Co to děláš?"nahnu se k ní a ona začne vysvětlovat. "Napíšu holkám. Uděláme si pyžamový večer. Musíš přijít na jinačí myšlenky."rozhodí rukama. Za nedlouho tu byly ostatní holky. Koukaly jsme se na filmy a hrály různé hry. Opravdu se mi ulevilo, ale na Nialla jsem musela myslet pořád. "Je pozdě. Měly by jsme jít spát."rozkázala Sophie a my jsme jen přikývly.

NIALL_POHLED

Vůbec nevím, co je za den, nebo kolik je hodin. Pamatuji si jen to, že jsem dostal velkou ránu pěstí do obličeje. Všude kolem mě je tma. Bolí mě hlava a nemůžu hýbat s rukou. Najednou někdo otevřel těžké, kovové dveře.

Další díl je na světě. Včera jsem nepřidala, protože jsme psali čtvrt-letní práci z matematiky a já neměla náladu něco psát. Děkuju za každé komentáře a votes. Vážím si toho a mám pak větší chuť napsat další díl :-)
Hope you like it.
Votes&Comments potěší :-)