Second chance

22.Díl-Telefonát domů

Ráno mě vzbudil zase ten otravný budík. Konečně je zítra víkend. Posadila jsem se. Niall vedle mě není. Doufám, že nešel vyjíst celou ledničku. Sesunu nohy na zem a vklouznu do chlupatých papučích. Protáhnu se a šnečím krokem se vydám do koupelny. Opláchnu si obličej a vyčistím si zuby. Nanesla jsem si řasenku a lesk na rty. Vyčešu si vlasy do vysokého a hustého culíku. Vejdu zpátky do ložnice a otevřu skříň. Vytáhnu si oranžové, volné a trochu průhledné tílko a černé rifle. Tenhle outfit miluju. Ještě si obleču černé ponožky a jdu za Niallem do kuchyně. "Dobré ráno."usměju se. Niall se otočí a začne se mi věnovat. "Dobré. Jak ses vyspala?"dal mi pusu a olízl si rty. "Jahodová příchuť?"zasmál se. "Vyspala jsem se dobře. Jo a je to jahodová."sednu si ke stolu a Niall mi donese tousty. "Díky. Mám hlad jako vlk."zakousnu se do jídla. "Specialita šéf kuchaře."začne se hlasitě smát. Hodím na něj "WTF"pohled a dojím poslední toust. Odnesu nádobí do dřezu a kouknu se kolil je hodin. Výborně to stíhám. "Stihneš autobus?" "Jo. Úplně v pohodě."udělám na něj jeden ze svých ksichtíků. Přejdeme spolu k botníku. Nazuju si svoje conversky z Anglickou vlajkou. Seberu batoh ze země a přehodím si ho přes rameno. "Ahoj. Uvidíme se odpoledne." dám mu pusu na líčko. "Už se těším. Ahoj."otevřel mi dveře a já se vydala na autobus. Dala jsem si do uší sluchátka a pustila jsem si Fancy od Iggy Azalea feat. Charli XCX. Miluju ten song. "Ahoj, Em."zamává mi někdo těsně před obličejem. "Ahoj, Lolo. Kam jedeš?"vyndám si sluchátka, ať ji slyším. "Jedu nakupovat. S Louisem jsme pozvaní na svatbu mé sestřenice."řekla mi nadšeně. "Oh. Tak si to tam užijte. Škoda, že musím do školy, jinak bych ti pomohla, něco na tu svatbu vybrat."dořekla jsem a přijel autobus.

*O 5 HODIN POZDĚJI*

Zavřela jsem za sebou dveře. "Nialle!? Jsem doma!"přešla jsem k ledničce. Byl na ni malý papírek. "Jel jsem nakupovat. Měl jsem tak trochu větší oběd. :* "Achjo. To je můj jedlík. Dlouho jsem nevolala domů a je mi to líto. Okamžitě vytáhnu z kapsy mobil a vytočím mámino číslo. Párkrát to zazvoní. "Emo! Ahoj. Jak se máš? Dlouho jsi nám nezavolala."Ahoj mami. Omlouvám se, že jsem nevolala, ale bylo toho trochu moc. Mám se výborně. Chodím s Niallem a máme společný dům."začala jsem se rozplívat. "A jak se máte vy?"trochu se uklidním. "Ty chodíš s Niallem? No to je úžasný. My se tu máme dobře. Max si pořád hraje s tím autíčkem co jsi mu koupila. Mám ti ho dát k telefonu?" "Jo dej." "Ahoooj Em. Kdy přijedeš domů?"ozve se malý Max. Ta otázka mě trochu zaskočila. Jak mu to mám vysvětlit? "Ahoj, Maxíku. Jak ti to vysvětlit? Já zůstanu v Londýně."odmlčím se. Začal pofňukávat. "Ne, ne, neplač. Budu za vámi jezdit.... Můžete s mámou i na víkend přijet do Londýna. Co ty na to?"přestal plakat a začal se radovat. "Jo, jo, jo! Mami, pojedem? Prosím."slyším v pozadí. "Tal ahoj. Maminka tě chce k telefonu."ani jsem se nestihla rozloučit a máma byla u telefonu. "Takže se uvidíme zítra."zasměje se. "Dobře. Těším se. Ahoj." "Také se těším. Měj se, zlato."tipla hovor. Těším se, až tu novinu řeknu Niallovi. "Jsem domá."položtil nákup na stůl a dal mi pusu. Začli jsme společně dávat jídlo do ledničky. "Musím ti něco říct."podívám se na něj. "Zítra přijede máma s bráškou."vysypu na něj slova. "Co?! A kde budou spát." vykulí oči. "Max má rád stanování, takže já, ty a Max budeme spát ve stanu na zahradě a mamka bude spát v ložnici. Už jsem to promyslela."chytře se usměju. "Tak dobře. Nemám s tím problém."

Ahoj. Jsem doma po týdením pobytu na tetiným rybníku :D Sice jsem domů dorazila, už v sobotu, ale nějak jsem v týdnu nepsala a pak se mi nechtělo nic dělat a proto přidávám díl teprve teď. Doufám, že se díl líbí. Budu ráda, když tu zanecháte comment&vote :)