6. Už nikdy

31 3 1
                                    

[Pohled Rose]
Bylo to jako kdyby se mi tělo roztrhlo na tisíce kousíčků. Jenže po pár sekundách se zase slepilo. Stála jsem na místě. Ani se nepohnula. Nepootevřela jsem ani oči. Ale něco jsem cítila. Něco na tvářích. Na obou. A sílilo to. Tlačilo to. Pálilo to. Otevřela jsem oči.
*Co je to?!* říkám si v duchu.
Všude byla tma. Po pár minutách jsem nahmatala dveře. Otevřela jsem.
*Kde jen můžu být?!*
Nával světla mi zaplavil oči. Uviděla jsem před sebou kouli. Obrovskou kouli. A vedle ní stál muž. Měl střední postavu, která nebyla ani tolik mužná,  zato tvář byla mužná až až. Ústa se neustále smála. Tak vesele. A přitom tak zvláštně. I kapku smutně. Ale ústa nebyla to zajímavé. To ty oči. Byli staré a neuvěřitelně povědomé. Už jsem je musela vidět. Prostě musela.
Zahlédl mě.
*Co teď???Co budu dělat??Kdo je to??*
Tváře mě tolik pálily a tak jsem si na ně konečně sáhla.
Byly mokré.
*Cože?!*
,,Co se stalo? Proč brečíš?" zeptal se ten muž.
*Aha. Jsou to slzy. A proč brečím. Panebože..*
Najednou jsem si to uvědomila. Vcuclo mě to. Já jsem někde kdekoliv ve vesmíru a už ho nikdy neuvidím. Už nikdy neuvidím svého milovaného doktora. Už nikdy v životě...

Moc se omlouvám, že jsem dlouho nenapsala další díl😢Prostě nebyl čas. Doufám že teď to bude lepší! Dejte mi prosím v komentářích vědět, jestli se vám to líbí😁

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 26, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Rose and Doctor (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat