I'm missing you. (I'm sorry 2)

1

„Marcus a Martinus zanikli. Jejich tvorba je pro ně minulost. Naše reportérka se s nimi viděla a posílá nám rozhovor."

„Už se ke tvoření hudby nemáme v plánu vracet. Chceme to nechat v minulosti. Lidi se mění, jejich pocity se mění a jejich záliby taky."

„Už je to pro nás minulost, někdy na to vzpomínáme, ale ne jenom v dobrém. Je to minulost, která nás utvořila, tím kým jsme teď. Za to moc děkujeme našim fanouškům." Jeho hlas. Jeho hlas se moc nezměnil, jenom je trošku hrubší, ale jinak je to pořád jeho nádherný hlas, který když jsi slyšela, úplně tě odrovnal.

„Spousty našich problémů nás vedlo k tomu, abychom zpívat přestali....navíc nás to už nebavilo, nebylo to jako dřív, nebyla to zábava, byla to povinost a to ani jeden z nás nechtěl." Dodá Marcus. Martinus se vedle něho zářivě usměje. Jako by jeho úsměv spočíval přesně na tobě, ale je to tak klišé jako to, že za tebou přijede jednorožec se zmrzlinou.

„Hodně fanynek se teď ptá jestli někoho máte, jestli plánujete rodinu a tak, jste přeci už dospělí." To je taky pravda, 8 let uteklo, jak voda. Už ti není sladkých patnáct, ale třiadvacet a jim zase o rok víc než tobě. Taky se toho hodně změnilo, začala jsi studovat na vysoké, letos půjdeš do posledního ročníku. Našla sis přítele, s kterým letos budete slavit pětileté výročí. A to jen díky tomu, že ses vykašlala na Martinuse a vzala život do svých rukou.
Teda, jak se to vezme.

„Tak přítelkyně máme a rodinu? To asi jo, ale teď ještě ne, konečně jsme dokončili vysokou, teď se chceme nějak umístit v práci, pak možná." Řekne Marcus. Proč tě to, jak řekl, že mají přítelkyně, tak zabolelo? Sama přítele máš, takže...

Telefon, který máš položený vedle sebe zničeno nic pípne s novou zprávou. Rychle ho vezmeš do ruky a podíváš se, kdo ti vůbec píše.

Luke 💙 : Ahoj, hele napadlo mě, co kdybychom zašli na večeři? Vyzvedl bych tě v 21:00, platí?

Já : Jasně, dnes nic nemám, ráda tě zase uvidím.

Lukas, tvůj přítel, byl teď u rodičů v Californii, takže jsi ráda, že ho uvidíš. Chtěl abys jela s ním, ale měla jsi chřipku, takže jsi musela trčet doma.

Luke 💙 : Fajn, už se těším, princezno. 💙

Já : Já taky, princi. 💙

„Tohle je celý rozhovor s Marcusem a Martinusem. Doufáme, že se s vámi zase uvidíme, loučí se kluci i já, naschle." A pak se spustí reklamy. Tvou pozornost zaujal tento rozhovor jenom, když mluvil Martinus, jenom když mluvil on.

„Já chci taco." Řekne Mac i Tinus najednou. Protočíš očima.

„Je pátek. Vždycky máme v pátek taco..." Vysvětlí ti Mac.

„No, tady nejsme v Norsku, taco tady nevedeme." Zasměješ se.

„A co teda bude?" Zeptá se Tinus.

„Pizza." Pokrčíš rameny. Kluci si povzdechnou, ale kývnou.

Jdeš tedy do kuchyně a tam si začneš vyndávat potřebné věci na pizzu Hawaii.

„Nechceš pomoc?" Zeptá se Tinus a zezadu tě obejme kolem pasu. „Fuj, proč Hawaii?"

„Když bychom my dva byli v kuchyni, tak by to tady začalo na 100% hořet. Teď to je jenom 50%. Tobě nechutná?" Zasměješ se a Tinus s tebou.

„A můžu se aspoň dívat? S Macem nesnášíme ananas na pizze." Zeptá se a udělá psí oči.

„Jasně, sedni si sem." Ukážeš na židli blízko linky. Do mrazáku hodíš Hawaii, na kterou si měla hroznou chuť a vytáhneš normální šuknovou. „Bude šunková."