Tichá Královna

LVII

O dva týdny později:

Ještě dva týdny a mám prázdniny. Ještě dva týdny a budu oficiálně táta, jak já se těším. Dovedete si představit, že někdo jako já bude táta? Tak to já taky ne. Dobrá zpráva je že to táta nějakým zázrakem přijal, jen co přijel z té cesty tak pozval Miu na večeři, takže byli zase v pohodě. Podle toho jsem to, ale nepoznal. Stačil mi večer, když jsem se šel večer napít, fuj, fuj a ještě jednou fuj. Brrrrr....Nechcete to zažít, myslím že pro pití už nebudu chodit. Matt ten doma ani nebývá, většinou je v práci nebo randí s nějakýma holkama, takže se o Hope snažím starat co nejvíce já. Každý večer hraju na kytaru zatímco Hope poslouchá, protože hrát nemůže, ne že by nechtěla, ale prostě nemůže, zkoušela to, ale přes to břicho ji to prý moc nejde.

Ještě všechny, teda kromě Hope a Mii překvapila, bylo to že budu ještě mít sourozence. No není to super! Nevím o 19 let mlatší a ještě ke všemu bude strejda či teta dříve než se narodí, to přece není divné, ne? Možná trochu jo, ale co s tím nadělám že. Jen měpřekvapilo, vlastně i všechny že táta byl nadšený z toho že bude znovu táta. Usmíval se při každém kroku. No a Hope samozřejmě taky, vlastně každý den měla ten svůj kouzelný úsměv, který má právě teď. Zase vypadá nádherně, co kecám sexy, a to hodně sexy.

,,Jacku! Jacku!" zakřičel někdo a já pak dostal do hlavy, díky bohu jsem měl přilbu, takže to moc nebolelo. Najednou se kole mě objevil hlouček kluků v čele s Elliotem a Troyem. ,,Jsi úplně mimo, soustřeď se, my jsme na hřišti ne na tribuně." zaluskal mi prsty před obličejem Elliot. ,,Kluci já se vážně snažím." zamumla jsem a podíval se na ně. ,,To vidíme, vždyť tě rozptyluje." zasmál se Troy. Začervenal jsem se a sklopil hlavu. ,,Andersone, jestli se nehodláš soustředit tak já ji odvedu, ruší nám trénink a tvoji soustředěnost." uslyšel jsem trenéra. Rychle jsem se na něj podíval se strachem že by ji vážně odvedl. ,,Víš co bude to lepší." řekl a ukázal Elliotovi, aby šel za Hope, zatímco mě Troy chytl za předloktí, protože jsem chtěl jít já.
,,Brácho klidni hormony." uchechtl se Eric.
,,Tady je důkaz, že pro nás jsou ženské jen rozptylování." řekl trenér a kluci se začali smát. Začal nám vysvětlovat naší taktiku na zápas, který bude teď v sobotu. Je pravda že jsem se nedokázal soustředit, když tu byla i Hope, ale pak mě znervózňovalo, že tu není. Já byl úplně ztracený případ. Proboha. Elliot potom přišel, tak jsem šel za ním. ,,Kde si ji odvedl?" zeptal jsem se. ,,Neboj vidí tě, jen ty ji ne. Pěkně jsem se o ní postaral neboj." poplácal mě po zádech a běžel na svoje místo. Nelíbila se mi jeho odpověď, protože jsem ji chtěl vidět.

Musel jsem to přežít, takže jsem dával pozor, možná zmrzačil pár kluků.....ne dělám si srandu, nikoho jsem nezmrzačil ani nepřizabil.
Sice jsem chtěl, ale nic jsem neudělal.
Tentokrát hrajeme s nějakou městskou školou, takže jsem zvědavý jak to bude probíhat. Trenér nám ještě na konci řekl, které dny máme trénink, takže když jsem to uslyšel málem jsem se vyvrátil. ,,Každý den?!" vyjekl Philip. ,,Přesně tak." potvrdil mu to trenér. Jen jsem si povzdechl. ,,Co když nebudu moct přijít?" zeptal jsem se. Všichni se na mě podívali. ,,Tak mi to dáš vědět den před tím." řekl trenér. ,,Teď můžete domů, tak zase zítra." rozloučil se a odešel, stejně jako většina kluků. Šel jsem, či spíše běžel do šatny, kde jsem se chtěl jen rychle osprchovat abych mohl za ní. Tak strašně jsem se těšil až ji zase po té hodině a půl uvidím.
Možná jsem na ni byl závislý, ale co když ji miluji tak proč bych s ní nemohl být. Nehleděl jsem na to že tu začínají chodit kluci a rychle se dosprchoval. Vážně jsem spěchal, takže jsem si dal jeany, tričko, bundu, nadsadil si i kšiltovku a všechny věci, které byly moje skončily v mojí tašce, kterou jsem okamžitě hodil přes rameno a šel ke dveřím.
,,Tak čest zítra!" křikl jsem. ,,Čest." slyšel jsem je ,ale nejvíce asi Elliota. Běžel jsem z šatny ven kde jsem se rozhlédl abych zjistil kde na mě čeká. Stála před autem a kopala do něčeho na zemi. Pousmál jsem se a běžel za ní. Zakryl jsem ji oči a potichu se zasmál. ,,Hádej." řekl jsem pobaveně. Chytla mi ruce a zasmála se.
,,Já nevím...třeba Elliot." uchechtla se. ,,Ne." řekl jsem pobaveně, líbilo se mi když si dělala srandu. ,,Tak že by Andrew?" řekla další jméno.
,,Srdíčko." odkryl ruce jsem ruce a otočil si ji na sebe. ,,Aha to jsi ty, já nevěděla promiň zlato." uculila se. ,,Haha, vtipné jako vždy." zazubil jsem se na ni. Ještě jsem ji políbil, ale pak ji pomohl nasednout do auta abychom mohli jet domů, kde je tisíckrát tepleji než venku, není se čemu divit, když je zima. Celou dobu co jsme jeli domů jsme si prozpěvovali písničky co hráli v rádiu, zrovna to byly ty, které jsou naše oblíbené nebo spíš při kterých jsme se začali více poznávat, proto se mi líbí. Dívka která vedle mě seděla byla můj život, byla to dívka která mi pomotala hlavu tak, že jsem se do ni zamiloval. Bylo pěkné uvědomění že budeme mít syna, na kterého se strašně těším. Miluju ji, miluji je oba dva a nehodlám je ztratit, takže udělám cokoliv jen abych se o ně postaral. Když jsem tak přemýšlel nad tím vším, tak jsem málem zapomněl odbočit k nám kdyby mě Hope neupozornila. Omluvil jsem se jí a zaparkoval jsem auto do garáže. Rychle jsem vystoupil a oběhl auto jen abych mohl Hope pomoct vylézt z auta. Poděkovala mi a počkala až jsem si vzal tašku, to se mě pak chytla za ruku a usmála se na mě. Pomohl jsem ji dojít domů, kde jsem ji sundal bundu a také boty, protože se moc předklánět nemohla, teda spíš jsem ji to zakázal. ,,Zlato dneska má přijít Andrew, zapomněla jsem ti to říct, říkal něco o tom že chce něco důležitého probrat." oznámila mi, když jsem ji pomáhal do schodů, protože si chtěla lehnout. ,,Ehm...no dobře a v kolik říkal?" zeptal jsem se jí. Nevěděl jsem co by důležitého chtěl probrat, protože tohle téma my nikdy neprobírali, teda já s ním jo ale on, ne. Nikdy nemyslel na důležité věci.
,,Myslím že kolem páté." usmála se. ,,Tak dobře, děkuji srdíčko." dal jsem ji pusu na tvář a pak se posadila na postel. Sundala si mikinu, jeany a zalezla si pod peřinu. Musel jsem se pousmát.
,,Jsi roztomilá." řekl jsem, když jsem se na ni díval nějakou chvíli. Zrovna se totiž snažila najít to správné místo na spaní. Správně chodila vždycky brzo spát a pak se budila zase brzo, takže jsem ve většině případech nebyl vyspaný.
,,Děkuji, ale pochybuji že s tím břichem jsem roztomilá." protočila očima. ,,Já myslel jako sexy roztomilá." zazubil jsem se, na což se jen trochu zasmála. ,,Ty si pako." uchechtla se.
,,Tvoje pako." mrkl jsem na ni. Když si lehla na záda tak jsem se posadil na kraj postele vedle ní. Pohladil jsem ji po tváři, jak to vždy dělávám a pak jsem ji políbil. ,,Tak dobrou." zašeptal jsem ji u rtů a znovu ji políbil. ,,Dobrou." pousmála se.

Nechal jsem ji spát, zatímco jsem šel dolů kde v kuchyni byla Mia s tátou. ,,Ahoj." pozdravil jsem je, protože jsem předtím neměl příležitost, navíc ti dva řeší teď svoje věci. ,,Ahoj, tak co jak to šlo?" zeptal se s úsměvem táta. ,,Ale jo šlo to, Hope šla spát no a mě má za chvíli přijít..." ani jsem nedořekl a někdo zazvonil. Oba na mě zvedli obočí, tak jsem dokončil jen větu.
,,Andrew." uchechtl jsem se a šel ke dveřím. Jen co jsem je otevřel mě kamarádsky objal a šel dovnitř. ,,Dobrý." pozdravil je jako obvykle. ,,Ahoj Andrew." zamávali mu. Andy byl divný, vůbec se nesmál a byl nervózní, což se nestává často, vlastně se to nikdy nestalo, takže to muselo být vážně vážné. ,,V soukromí?" zeptal jsem se a on kývl. Takže jsem ho vzal do volného pokoje nahoře. Já se jsem posadil do židle zatímco on na postel. Chvíli mlčel a mnul si ruce, hrál si s rukávem. Chvíli i s vlasy, jenže mě to iritovalo, takže jsem začal. ,,Co potřebuješ probrat, prý je to důležité." řekl jsem narovinu. ,,Ach no víš...ehm...poznal jsem holku." začal větu nad kterou jsem pozvedl obočí, protože tam bylo slovní spojení poznal jsem holku. Tak to je vážné. Tohle téma jsem Andyho nikdy neprobíral, protože on a holky byla vždy jednorázová noc. Ale tohle tak nevypadalo.
,,Dobře, takže jde o holku co mi o ní řekneš." pousmál jsem se. ,,Neusmívej se tak, nemám v tom praxi jak ty." zabručel.
,,Vyklop to, která holka ti pomotala hlavu co." dal jsem mu pobaveně pěsti do ramene.
,,Pamatuješ jak jsme byli minulý týden na párty, ale ty si odešel kvůli Hope? Tak tam jsem ji poznal, úplně mě okouzlila, je nádherná." vydechl. Wow, můj kamarád se zamiloval. Tak to abych si někde napsal. Konečně!
,,No tak dobře, chci slyšet podrobnosti." vydal jsem ze sebe. To znělo jako by to řekla nějaká holka, proboha, tohle se stává, když trávíš moc času s Hope a Miou v jedné místnosti.
,,Hele asi už tě chápu v tom tvém chování." zčervenal. ,,Brácho to už je vážné, ukaž fotku dělej." zasmál jsem se. Čekal jsem že řekne nemám fotku, ale ten kluk vytáhl mobil a začal ji hledat. Chvíli si něco pro sebe mumlal a hledal tu fotku, ale pak se jen pousmál a ukázal my ji. Zamrkal jsem a prohlídl jsem si tu blondýnku. Nevypadala špatně. Vlastně se k Andymu docela hodila. ,,Jmenuje se Gwen." řekl nadšeně. Takového jsem ho nikdy neviděl, nikdy se takhle nerozplýval nad holkou, což je znamení že se vážně zamiloval.
,,Je pěkná." řekl jsem a podíval se na něj. Vykulil na mě oči. ,,Ja ti dám pekná, ona je nádherná." vyjekl tak nahlas, že jsem se bál aby to neprobudilo Hope. ,,Ticho Hope spí." zarazil jsem ho.

Omluvně se na mě podíval, ale pak jsme to začali probírat. Začal mi o ní říkat různé věci co zjistil. Co má ráda, takové ty řeči, které jsem jedním uchem dostal dovnitř a druhým ven. Tohle jsem nijak vědět nemusel, ale zarazila mě jedna věc a to ta že se ani jednou za tu hodinu nezmínil jak dobrá je v posteli. Což mi od něj přišlo velmi divné. Vlastně divnější než to, že si asi našel holku. ,,Jaká je v posteli?" nadhodil jsem to téma. Chvíli se zarazil a podíval se na mě. ,,Nespal jsem s ní." řekl nervózně. ,,Aha, tak ty si s ní nespal." kývl jsem chápavě hlavou a snažil se zakrýt smích. ,,To není vtipné Jacku." zabručel, proto jsem se začal smát nahlas a nehleděl jsem na to, že bych Hope probudil, úplně jsem na to zapomněl. Až jsem se uklidnil tak pokračoval, teda jsem se snažil uklidnit, ale to pobavení mě neopustilo. Bavili jsme se dál, dokud se nezvedl, že už bude muset jít domů, takže jsem ho nechal. Ještě jsme se rozloučili se slovy, že se uvidíme zítra ve škole a pak odešel.
Pořád jsem se musel usmívat, protože to nebylo možné to co mi dneska říkal, to bylo ale samozřejmě i směšné. Představa že se mi smál, ale to samé se mu stalo taky, takže jsem si to chtěl vychutnat.
Jen co odešel tak jsem si vzal kytaru a šel si zahrát na zahradu, sice byla zima, ale chtěl jsem si zahrát, poté až jsem se šel navečeřet a zalehnout vedle Hope.