Ta holka s trojúhelníkem v kůži.
Popletla ti nevědomou hlavu.
V jedný ruce kudlu a v druhý růži.
Byly to už tři roky stále ve stejným stavu.
Středem vaší soukromé galaxie jsou ty tři pihy.
Ona je má na břichu a ty v srdci.
Modlíš se k nim vínem a chvílí plný něhy.
Schyluje se k čtyřicátému měsíci.
Ale ty jsi stále jednou rukou v realitě
a druhou stějný poblázněný dítě.
-11.4.2018
ČTEŠ
Proč nelhat múzám
PoesíaNashromážděné rýmy mi teď skapaly z duše do klávesnice... - - - - - Dokončená básnická sbírka, která byla původně vytištěna s originální ilustrací a až dodatečně byla přepsána na wattpad s kradenými obrázky čistě pro úplnost mé tvorby.
