Myslím, že už není moc, co říct. Proto dodám jen pár faktů:
• Valnou většinu básní jsem upravovala, ale je-li přímo napsáno "upraveno", znamená to, že jsem ponechala jen opravdu málo původního.
• Sbírce básní jsem věnovala více, než 30 hodin.
• V průběhu jsem ztratila cca 8 básní a musela jsem je přepisovat a domýšlet znovu.
• Opravy básní jsem vymýšlela během ležení na posteli. Nohy jsem si opřela o zeď do L a zírala do stropu, dokud jsem něco nevymyslela.
• Jsou chvíle, kdy vymyslíte na jeden zátah 50 básní a chvíle, kdy neymyslíte ani rým. A nic s tím neuděláte.
• Názvy básní jsem domýšlela dodatečně.
• Název sbírky byl to poslední, co jsem udělala.
Celé toto "dílo" bych nazvala obrovskou "one man show". Za celou dobu jsem napsala a přepsala desetitisíce slov, naposlouchala tisíce písniček, promarnila stovky hodin a vypila desítky čajů.
Výsledek?
Jedna amatérská sbírka básní.
ČTEŠ
Proč nelhat múzám
PoesíaNashromážděné rýmy mi teď skapaly z duše do klávesnice... - - - - - Dokončená básnická sbírka, která byla původně vytištěna s originální ilustrací a až dodatečně byla přepsána na wattpad s kradenými obrázky čistě pro úplnost mé tvorby.
