Vstáváš s úsvitem, jako s pocitem viny.
Symbolicky přejdeš k zrcadlu, jako do rutiny.
Přejeď prsty po sametu.
Co cítíš? Cítíš?
Otoč kohoutkem se studenou vodou.
Hlavně dýchej, je to jako chytit střelu.
Zabodává se do srdce a neopouští.
Neodpouští.
Je tvým vzduchem a taky tvou oprátkou.
Přilneš k ní, jak ten samet k tvýmu tělu.
-22.3.2018
ČTEŠ
Proč nelhat múzám
PuisiNashromážděné rýmy mi teď skapaly z duše do klávesnice... - - - - - Dokončená básnická sbírka, která byla původně vytištěna s originální ilustrací a až dodatečně byla přepsána na wattpad s kradenými obrázky čistě pro úplnost mé tvorby.
