Ve spárech černé

2

Lidí mám tu pro vás ještě dnes jednu kapču. Jsem strašně ráda že to aspoň někdo čte ❤😋. Taky bych chtěla poprosit aby jste se nebáli psat do komentáře vaše názory na tuto knihu. Nebude mi vadit jestli napíšete že je hrozná nebo tak😊. Takže užité si kapitolu a zatím čauky mňauky😻. Vaše Shadow😋

Blake

Vzpomínka:

,,Blake uteč!" Zakřičela na mě mamka.

,, Nemůžu tě tu nechat!" Řekla jsem ze slzami v očích.

,, Běž! Zůstaň ve své zvířecí podobě! Nikomu neříkej že jsi také člověk." Řekla a pohladila mě po tváři. Dala mi pusu do vlasů a potom mě otočila směrem do zasněženého lesa.

,,Miluju tě zlatíčko...vždy budu v tvém srdci a ty budeš zase v mém." Zašeptala mi do kočičího ouška. Následně se točila zády ke mě a postavila se těm lovcům co zabili mého tatínka a to samé udělají také mamince.

Běžela jsem asi už hodinu v kuse. Měla jsem zakrvácené tlapky od ostrých kamenů a škrábance po těle.

Otočila jsem se jestli mě už nepronásledují ti lovci. Když jsem zjistila že nikdo není v mé blízkosti lehla jsem si pod strom a padla jsem do říše snů.

Konec vzpomínky:

Vzbudila jsem se z další noční můry, bohužel toto byla realita mého dětství.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a začínala jsem panikařit.
Zvedla jsem se z pohovky a ucítila jsem ostrou bolest v mém boku. Lehla jsem si na zem a odmítala jsem se jakkoliv pohnout. Navíc se mi strašně motala hlava.

Do místnosti vešla ta dívka. Chvíli mě hledala a vypadala dost vystrašeně ale jak zahlédla kousek mého ocasu tak si oddechla.

,,Mám tě ty velká kočko." Usmála se na mě a já si jenom tápání zakryla oči.

,,No ták pojď zpátky na ten gauč!" Řekla naštvaně protože se mě tam snaží dostat dobrých pět minut.

,,Meow." Odpověděla jsem jenom v nesouhlasu, ona si povzdechla a odešla do kuchyně. Po chvilce co jsem ležela na zemi se vrátila z kusem masa.

,,Tady máš až to sníš donesu ti celou misku." Řeka a usmála se na mě. Natáhla jsem se k tomu kousků masa a opatrně jsem si ho vzala do tlamy. Potom jsem se zvedla a popošla jsem kousek dál kde jsem si ho v klidu snědla.
Jak jsem kousek masa dojedla zase jsem si lehla na mě předchozí místo.

,,Tak co chutnalo ti to?" Zeptala se mě když mě uviděla že se olizuju až za ušima.

,,Takže posuzují že ano." Zasmála se a pohladila mě po hlavě. Lehce jsem zapředla a položila jsem si hlavu na tlapky.

,,Až se uzdravíš pustím tě zase do tvého lesa, ale teď to nemohu ryskovat mohla by sis přetrhnout stehy." Řekla a odešla po schodech nahoru. Chvíli jsem přemýšlela jestli se tam chci vůbec vrátit.

Všimla jsem si že byla už delší dobu pryč tak jsem se pomalu zvedla a vydala jsem se jí hledat.

,,Meow" volala jsem ji ale nikde nebyla prošla jsem snad každou místnost. Narazila jsem na dveře které byly zavřené. Začala jsem na ně škrábat packou a mňoukat.

Po chvilce se dveře otevřely a tam stala ta dívka s ručníkem omotaným okolo svého těla a z někým telefonovala. Slišela jsem jenom útržky co mluvila druhá strana. Například... ,,dneska přijdu Weiss..... dobře." Tak Weiss se jmenuje. Cupitala jsem za ní když mi najednou zabouchla dveře před nosem. Asi nechce abych se na ní dívala.