Ve spárech černé

6

Takže jsem zpátky. Z mim návratem vydáván také novou kapitolu. Všimla jsem si že mi klesla sledovanost😭 za tu dobu co jsem byla pryč, takže chci ještě jednou poprosit 🙏 aby jste psaly do komentářů vaše názory. Takže užité si kapitolu a zatím ~Shadow~

Weiss

Probudila jsem se a všude byla tma a ticho. Vztala jsem z gauče a rozsvítila jsem v obýváku.

Prohledala jsem celý dům ale ona nikde. Vyšla jsem na terasu a na zemi ležela bílá růže. Vzala jsem ji ze země a dala do vázy.

Osprchovala jsem se a lehla jsem si do postele. Po chvilce jsem usla.

Vzbudila mě zvonek ode dveří. Vstala jsem a prohrávala jsem si své vlasy.

,, Už jdu..." Řekla jsem se a pomalým krokem jsem došla dolů ke dveřím. Otevřela jsem je no a kdo tam nestál? Kathrin.

,,Ahoooj" zapištěla a linka mě na líčko.

,,Hmm..." Byla moje odpověď. Otočila jsem se a šla jsem si uvařit kávu.

Kath zabouchla hlavní dveře a šla zamnou do kuchyně.

,,Kde máš tu potvoru?" Zeptala se mě. Podívala jsem ne na ni a na její tváři hrál úsměv.

,,...moment něco tu nesedí...to ty jsi je poslala? Aby ji zabili? A ještě ses pokusila ohrozit přitom všem mě?" Zavrčela jsem a ona si jenom oddechla.

,,Bylo to pro tvé dobro lásko. Nikdy nevíš kdy by se mohla zplašit a třeba....um....kousnout?" Řekla a nevině se usmála.

,,Vypadni" Zašeptala jsem.

,,Co prosím?" Zeptala se mě arogantním tónem.

,,Řekla jsem abys vypadla! JE KONEC!" Zakřičela jsem.

,,Grr....fajn" řekla a odešla. Opřela jsem se o linku a sesunula jsem se na podlahu. Zavřela jsem oči a hlavu jsem si opřela o linku.

Blake

,,Jak je to ještě daleko?" Zeptala jsem se Roxy.

,,Musíme do hor. Od tamtud uvidíme takovou velkou železnou kostku." Řekla mi a já jsem musela pomalit protože mě začalo nehorázně bolet v boku.

,,Co se děje?" Zeptala se mě Roxy a zpomalila také.

,, Bolí mě v boku." Řekla jsem a zastavila jsem úplně. Koukla jsem se na svůj bok a kde jsem měla stehy tak tam byla krev a velká trhlina.

Roxy ke mě přišla a olízla mi hlavu.

,,Budeš moct běžet dál?" Zeptala se mě. Zvedla jsem se a pomalu jsem se rozešla směrem ke skalám.

,,Snad jo." Odpověděla jsem. Následně sme se rozběhly do skal.

Když sme vyběhly jednu z menších hor měly směřovat dokonalý výhled na celou oblast.

,,Támhle." Řekla Roxy a já se podívala jejím směrem. Byla tam obří budova ve tvaru železné kostky.

,,To je ono?" Zeptala jsem se jí a ona kdyvla hlavou na souhlas.