Prolog

39 3 0
                                    

Představte si ulici plnou domů se dveřmi. Domů se v ní nachází třicet dva, stejně jako dveří. Za každými z těchto dveří je jeden svět. Ulice vede do kopce. Na dolním konci končí zdí a na horním konci se nachází největší z domů. Nejníže jsou světy chamtivosti, lakoty, lži, násilí a podvodu. Světy těch nejhorších lidských stránek. Uprostřed jsou světy vlastností nevalné reputace, ale zdaleka ne vysloveně zlého charakteru. Nahoře v ulici jsou světy, ve kterých najdeš radost, lásku a štěstí. Největší dům stojící na začátku ulice je dům zrozených, kde se noví lidé rozřazují vytažením svého kamene pravdy z mísy rovnováhy.
Byl jsem tam a odmítl přijmout svůj osud. Byl jsem první, kdo utekl. Byl jsem první ze všech a rozhodl se navštívit všech třicet dva světů. Celou dobu mě však v kapse tlačil kámen pravdy, můj kámen pravdy, který jsem nechtěl nikdy spatřit. Tehdy jsem netušil, že to povede ke zkáze všech.

Třicet dva SvětůKde žijí příběhy. Začni objevovat