,,Ahoj... ty jsi kamarád toho zesnulého, že?'' Zeptal se někdo za mnou.
Otočil jsem se a uviděl nějakou neznámou ženu.
,,Ano.... teda ne... ale... já..'' začal jsem brečet víc a víc.
''šššššššš... bude to v pořádku'' objala mě a utěšovala.
,,Nemůžu'' za to... já...''
,,Nemůžeš za to.... ten, kdo to udělal bude mít spravedlnosti dost, neboj''
Seděl jsem v jejím obětí a mlčel.
,,Jak se vlastně jmenuješ?'' zeptala se opatrně.
,,T-tomáš''
,,Aha, já jsem Ester'' usmála se.
,,Proč tady jsi?'' zeptal jsem se.
,,Slyšela jsem o tomhle případu ve zprávách a...... Honza.... byl můj nejoblíbenější youtuber... koukala jsem na něj od samých začátků až.....'' začaly ji stékat slzy po tváři.
,,Promiň...'' koukl jsem se na ni.
,,Za nic nemůžeš'' usmála se, muselo to bolet.
Kdyby jen věděla....
,,Pojď, půjdeme ke mně'' nabídla se.
,,Kde bydlíš?''
,,Hned tady u hřbitova''
To by mě nemuseli vidět...
,,Dobře'' souhlasil jsem.
,,Tak... tady bydlím'' otevřela dveře a pozvala mě dovnitř.
,,Máš to tady krásné'' líbilo se mi tam.
,,Děkuji'' usmála se. ,,Káva nebo čaj?''
,,Čaj, děkuju'' usmál jsem se.
,,Musíš být promrzlý, běž do sprchy, mám tady nějaké klučičí oblečení'' zasmála se.
Jen jsem se vděčně usmál a čekal.
New část je venku, uuups
Vaše ^MenTLover^
