O měsíc později
,,Vážně nechceš doprovodit?'' zeptala se mě Dor, když jsem od ní večer odcházela domů.
,,Dor neblbni, nejsem malá'' zasmála jsem se.
,,Dobře, dobrou noc'' objali jsme se.
Pohled Tomáše
Ahoj, znovu vy?
Ach... něco jsem udělal.
Ptáte se co?.... Komu?
Hah.
Zabil jsem Ester.
Je to vážně skvělé, už jste někoho zabili? Doporučuju. (Ježiš to fakt nedělejte, ok? pozn. autora)
Zrovna koukám na její tělo.
Všude je krev.
Bože tak jsem si to užíval... když... tak moc křičela... tak moc.... trpěla.
Zjistil jsem, že mě to vážně baví a..... vzrušuje.
Nechám ji tady, jen sklidím nějaké ty stopy po mně.
Mám chuť aby někdo znovu křičel, ještě dnes.
Aha... vzpomněl jsem si na Lucku.
Určitě je zdrcená.
Bože to bude skvělý pohled.
Hah... co skvělý.. boží.
Lucky pohled
,,I heard you told your friends that I'm just not your type...''
Začala jsem si zpívat.
Miluju ten text, tak moc...
Počkat... není tam Tomáš?
Ta postava šla ke mně blíž a blíž, je to on.
,,Ahoj'' usmál se.
,,Ahoj...'' odpověděla jsem nejistě.
,,Dlouho jsme se neviděli'' usmál se.
,,Jo..'' spíš jsem si řekla pro sebe.
,,Po tom všem.....'' odmlčel se. ,,Moc mě to všechno mrzí''
Objala jsem ho.
,,A i přes to, co jsem udělal... dáš mi prosím druhou šanci na přátelství?'' koukl se na mě se smutkem v očích.
,,Ano'' odpověděla jsem a usmála se.
,,Nechceš ke mně domů?'' zeptal se.
,,Proč ne... stejně nemám co dělat...'' usmála jsem se.
,,Skvěle'' usmál se.
Pohled Tomáše
Jaká to náhoda... jdu si parkem a koho to nevidím.
Dnes mám takové štěstí.
,,vypadáš nějak smutně'' řekl jsem.
,,Jen... mi chybí'' stekla jí slza.
Můj bože, ano, ať trpí.
,,Jo.... to mně taky...'' dal jsem jí ruku okolo ramen.
,,Co jsi vlastně celou tu dobu dělal?''
,,Já?...'' uchechtl jsem se.
,,Ano..''
,,Nic zvláštního.... jen jsem na chvíli letěl do zahraničí'' usmál jsem se.
,,Kam?''
,,Jsme tady'' odemkl jsem.
,,Tady bydlíš?'' otevřela pusu.
,,Ano'' usmál jsem se.
,,Můžu se porozhlídnout?'' usmála se.
,,Udělám zatím kávu'' odpověděl jsem.
Pohled Lucky
Wau, má to tu krásné.
Kouknu se i do ložnice.. určitě to nebude vadit.
Má dokonale velkou a tak pohodlnou postel, omg.
,,Au'' sykla jsem, když jsem se o něco bouchla při lehnutí si na polštář.
,,Co to...'' vytahovala jsem tu věc.
Pistole? Co to sakra...
,,Káva je hotová'' otevřel Tomáš dveře a já ji zrovna měla v ruce.
,,Ale, ale'' usmál se a šel ke mně.
Ahooj:)
Tohle je už poslední část mého malého příběhu.
Moc děkuju všem, kteří si ho Přečetli! Moc to pro mě znamená! :)
Děkuji za všechny hlasy, komentáře... Jednoduše za vás <3
Vaše ^MenTLover^
