Why? |VKook| ~Short Story~

~Oh vážně?~

Probudil jsem se v samé místnosti.
Ležel jsem na železné posteli kde byla měkká postel.
Ale teď by mě zajímalo kde jsem.

Otevřeli se bílé dveře a v nich stála drobná paní v plášti.
"Jak se cítíte?" Zeptala se rovnou bez žádné známky emoce, "Už jsem to říkal vašemu kolegovi, jenom malý dotaz: kde to jsem?" Řekl jsem vztekle.
Ona se jenom ušklíbla a řekla "V blázinci, pane Jeone" nevím jak to, ale něco se ve mně zlomilo.

Začal jsem řvát a trhat polštář který mi byl po ruce, ženská se jenom otočila a šla asi pro někoho.
Když jsem obracoval postel, tak přiběhli 2 namakaní chlapy a chytili mě za ruce abych se nemohl hýbat.

Předemnou stála ta ženská a v ruce držela nějaký 2 prášky.
"Dáte si tohle a bude vám o hodně lépe" řekla a donutila mě otevřít pusu, už mi nezbývalo nic jiného, protože odpor je marný tak jsem poraženecky otevřel pusu.

Dala mi tam ty prášky a k mojí puse přiložila sklenici vody.
Stačili 3 hltavý doušky a prášky jsem měl v žaludku.
Když jsem se chtěl zeptat co to byli za prášky, tak jsem omdlel.

~

Probudil jsem se v jiném pokoji, jak to vím?
Protože tu byli stěny přes které slyšíte úplný hovno.
Seděl jsem v rohu a když jsem se chtěl opřít o ruce abych se zvedl, tak jsem zjistil že mám na sobě kazajku.

Snažil jsem se jí ze sebe sundat díky prudkému vrtění, ale nepomáhalo to.
Když jsem to chtěl vzdát, tak se otevřelo okýnko ve dveřích a osoba za nima řekla "Máš tu návštěvu" a zavřela okýnko, potom se otevřeli dveře, chytli mě 2 páry silných rukou a někam mě táhli.

Já vůbec nevnímal protože jsem byl unavenej z toho bezúspěsného sundavání kazajky a k tomu ještě ty prášky trochu fungovali.
Posadili mě ke stolu a předemnou seděla osoba.
Zaostřil jsem a zjistil jsem že to je Jiminie-hyung.

"Ty ti ale dali zabrat, Kookie" řekl a smutně se na mně podíval.
Já jenom mlčel.
"Vím co sis prožil" Zašeptal a opřel se rukou o stůl.
"Oh vážně?" ušklíbl jsem se na něj, "Tak mi řekni co jsem prožil!" napůl jsem zařval a propaloval ho očima.

"Tajně jsi byl zamilovaný do Taeho, ale když jsi zjistil že se vdává tak si byl v depkách. Přijel si na svatbu, šlo vidět že se tě chce Soo zbavit. Všichni si myslí že to byl incident...Ale my dva víme že to udělala naschvál." Usmál se.

Jimin byl jedinej který si toho všimnul..

Tohle jsem nečekal..
"J-jak si?" zakoktal jsem se a nevěrícně na něj koukal, "Jak jsem to poznal? Lehce, Kookie tobě lhaní fakt nejde. Nechápu jak si toho nikdo nemohl všimnout."
"Takže jsi jedinej?" zašeptal jsem, "Chci to říct i Yoongimu, jestli nevadí?" zeptal se a povzbudivě se usmál.
"Nevadí, alespoň budeme víc který budou vědět že Soo je mrcha" Zasmál jsem se.

"Už budu muset, měj se Kookie. Budu se snažit s klukama tě odtud co nejrychleji dostat." Usmál se, vstal a odešel.
Potom přišli zase ti muži a odnesli mě do toho starého pokoje, kde byla nová postel.
Posadili mě na ní a odešli.
Lehl jsem si a chtěl usnout, ale s tou kazajkou to bylo těžký.
Nakonec jsem usnul a neměl jsem žádný sny.

-----
Po 5 dní jsem tu!
Promiňte že jsem nepřidávala kapitoly, ale byla jsem moc líná a hlavně jsem nevěděla co do téhlé kapitoly napsat 😅

váš Hobbit^^