Why? |VKook| ~Short Story~

~Jsem Zpátky~

"Vážně máš všechno?" Zeptal se mě Jin už podruhé.
"Ano Eommo, už jsem ti říkal že na tom pokoji jsem nic neměl." Uchechtl jsem se, Jin se usmál.
Dal mi jeho dlaně na tváře, přiblížil se a dal mi pusu na čelo.
Když se odtáhl tak mě silně objal, potom šlo slyšet jak brečí.

"Někdy mi připadáš jako vlastní dítě které nikdy nebudu mít." Zavlykal a ještě víc se rozbrečel.
"Jine..." Zašeptal jsem, víc si ho na sebe natiskl a měl slzy na krajíčku.
"Já prostě nemůžu uvěřit že se mi vrací domů synáček!" Zařval a víc se namáčkl na mojí hruď.
"Já vím jak si štastnej, ale nebudeme tu snad brečet před cvokhausem no ne?" Usmál jsem se a hladil ho po zádech.

Jin se odtáhl a pousmál se, podíval se na mně a chytil mě za zápěstí.
"Máš pravdu, pojď - kluci tě chtějí vidět." Zasmál se a zatáhl mě do jeho auta, posadil mě na místo spolujezdce zavřel za mnou dveře a sám si sedl na místo řidiče.
"Ví Tae že se vracím?.." Zašeptal jsem a koukal na podlahu auta.
"Ne, to bude pro něho překvápko."

"Myslíš že když se mu vyznám tak se rozvede s tou děvkou?" Zeptal jsem se znova a podíval se na Jina.
Ten se na mně nekoukal protože dával pozor na cestu, "Možný je všechno Kookie.." Povzdechl si a přidal na rychlosti.

"Co blázníš?!" Zařval jsem na něho.
"Nechci aby ti debilové podpálili kuchyň hladem" Oba dva jsme se zasmáli.
Koukal jsem se z okýnka, je fascinující jak všechny stromy, obchody a domy tak rychle objíždíme že je skoro ani nerozeznáte jak jsou rozmazaný.

Z přemýšlení mě vytrhlo zaparkování a Jinovo "Vystupovat!", vystoupili jsme před Namjin domem.
Namjoon a Jin bydlí spolu, Jimin s Yoongim a Hobim bydlí spolu, a potom jsem tady já s Taem - oba dva bydlíme sami, ale teď Tae bydlí se Soo.

Jin odemykal dveře.
Když je odemkl a otevřel tak zařval "Jsme doma!".
V tom momentě se k nám všichni rozeběhli.
"Kookie!" Zakřičel radostně Jimin a začal mě mačkat v objetí.
"Jsem zpátky!" Zařval jsem štastně a začal taky mačkat Jimina v objetí, potom se odtáhl a vystřídali se potom ostatní, Hobi měl na krajíčku a Yoongi mi zašeptal "Jsme rádi že jsi tady." což mi vhnalo slzy do očí.

"Jine, Namjoone?"
"Ano Kookie?" Zeptal se Jin který byl v objetí s Namjoonem.
"Můžu tu začít bydlet? Nechci být sám v tom bytě."
"To je snad jasný že můžeš!" Zakřičel Namjoon přišel ke mně a objal mě, Jin se láskyplně usmál a šel nás obejmout.

"Jin měl pravdu, jsi jako náš syn kterého bychom si nemohli dovolit." Řekl Namjoon a dal mi pusu na vlasy.
"A co my?!" Zakřičel Jimin s Hobim dohromady.
"Vy jste nebyli v psychiatrické léčebně jako tady Kookie!" Zařval Jin, odtáhl se a šel je obejmout, "Ale vy jste taky naši synové které si nemůžeme dovolit."

Na co pravý rodiče když máte tuhle partu, že?...

-----
Po dlouhé době jsem tu! 😂
Vidím to asi ještě na 3-5 kapitolek a bude prolog 😅

- Váš Hobbit^^