Nepřátelé navždy

II.

Manikůra, pedikůra, vlasy a nákupy. To byly již zaběhnuté věci, které Jane podnikala každou sobotu s Kristy. Takže i v tu sobotu po svatbě se Jane oblíkala a čekala na svou kamarádku.

Hodila na sebe džínové kraťasy a tílko, obula si conversky a rozčesala si vlasy. Pak šla za otcem.

,,Tatí, je sobota.'' řekla jen a usmála se na něj roztomile, i když věděla že to není třeba. Otec vzhlédl od knihy a usmál se na ni. Sáhl po peněžence a vyndal pár bankovek. Jane se na ně podívala a nechápavě se koukla na otce.

,,To je jen půlka z toho co dostávám běžně.'' oznámila a čekala vysvětlení. Otec se lítostivě usmál.

,,Já vím, Jane, ale dal jsem taky Paulovi na lístek na fotbal.'' odpověděl ji s ledovým klidem a oči sklopil zpět do knížky. Jane se zarazila.

,,Ehm, Paulovi?''

,,No ano. Musíš si zvyknout, že teď tu budete dva a musím vás podělit.'' usmál se. On sice věděl, co se kdysi stalo, ale nikdo mu neřekl, že se ti dva nenávidí až doposud.

,,Ty nás musíš podělit? On nemá svou matku?'' vyhrkla, aniž si to pořádně promyslela.

,,Jane!'' okřikl ji tak, jak to nikdy neudělal, ,,Prostě si zvykni, že máš nyní bratra. Už nejsi sama. Tím končím diskusi o penězích. Pokud se ti to nelíbí, vrať mi je.'' uzavřel konverzaci a začetl se znovu do knížky.

Jane se nasupeně otočila a než stačila opustit místnost, křikla ještě přes rameno: ,,Dneska spím u Kristy.'' Pak šla do svého pokoje, ale na schodech našla sedícího a smějícího se Paula.

,,Rozmazlená holčička nedostala co chtěla? To je smutné.'' utahoval si z ní a očividně mu to činilo radost. Měla co dělat, aby mu jednu nevrazila.

,,Uhni mi z cesty a všímej si sebe.'' prošla kolem něj nahoru a za sebou slyšela už jen jeho smích. Věšla do pokoje a bouchla za sebou dveřmi. Vzala si tašku přes rameno a dala do ní všechny potřebné věci.

Ve chvíli, kdy měla sbaleno, se ozval zvonek. Bylo to skvělé načasování, ale Jane ještě hledala peněženku, takže se ke dveřím první dostal Paul.

Otevřel je a usmál se frajersky na dívku. Zůstal opřený o dveře. Ovšem Kristy na něj koukala s opovržením.

,,Je tu Jane?'' zeptala se ho s úšklbkem na rtech.

,,Jo.'' odpověděl prostě a tvář mu zůstala neměná. Sjížděl dívku pohledem. U každého jiného by ji to těšilo, ale ona patřila mezi ty, kteří ho nesnášeli.

,,A zavoláš mi ji?'' podívala se na něj jako na úplného idiota, který nic nechápe.

,,Ne.'' řekl stejně jako předtím.

,,A proč ne?''

Naklonil hlavu na stranu a chystal se k odpovědi, ale Jane se za ním objevila sama.

,,Protože je to magor.'' prohodila a proběhla kolem něj, ,,Můžeme jít?'' usmála se na Kristy a Paulovi už nevěnovala jediný pohled.

,,Souhlasím. Ano, můžeme.'' zasmála se Kristy. Jane se na ní ještě podívala prosebně.

,,Prosím tě, mohla bych u tebe dnes přespat?'' neřekla jí proč. Na to budou mít dost času, až budou řešit, jak se Paulovi co nejvíce pomstít za spousty jiných věcí, které udělal.

,,No samozřejmě. Taky bych utíkala z domu. Před tímhle.'' hodila hlavou k Paulovi a Jane se dala do smíchu. Paul je ještě zaslechl.

,,Taky jsem tě rád viděl.'' usmál se a koukal se jak odcházejí. Pak se ještě ušklíbl a zavřel dveře.

Jane a Kristy se zatím vydaly ulicí do centra města. Nejdřívě si to zamířily na pedikůru a manikůru. Byly na to už tak zvyklé, že ani nevnímali, co jim dělají. Prostě seděly a bavily se.

Jane řekla Kristy o svém problému s otcem a penězi. No, když to slyšela, myslela, že se zblázní. Měly další důvod toho kluka nenávidět.

Pak se vydaly na vlasy.

Jane jim dopřála omytí ve výživných šamponech, jako každý týden a jako každý týden si je nechala vyžehlit. Milovala ten pocit, kdy si na vlasy sáhla a ony byly rovné a hebké na dotek.

Kristy naproti tomu si nechala obnovit černou barvu, kterou měla a poprvé vyzkoušela i něco nového - nechala si do vlasů zavést blonďaté melíry. A stejně jako Jane si je nechala vyžehlit.

Ony dvě si jako rotleskávačky byly velmi podobné. Jakmile navlékly dresy, už je prý na dálku bylo těžko rozeznat.

Následovaly nákupy. Jane se toho tolik líbilo, ale zjistila, že hromada z toho je na ní moc drahá. Šly do svého oblíbeného obchodu a začaly vybírat.

Kristy si našla nový modrý top a k tomu úzké džíny. Doplnila to zdobenou kabelkou.

Jane se koukala po něčem pěkném, ale levném. Nakonec si koupila lehké žluté letní šaty bez ramínek nad kolena a k tomu žabky. Nějaké peníze ji ještě zbyly, což bylo aspoň něco pozitivního.

,,Půjdeme na oběd?'' zeptala se Kristy, když s taškami opustili obchod.

,,Asi jo. Mám docela hlad.'' zasmála se Jane. Vydaly se k nejbližší čínské restauraci, kterou znaly. Sedly si na svá nejoblíbenější místa a objednaly si čínské nudle s kuřecím masem a zeleninou. Jednou do týdne se nebály zhřešit nezdravým jídlem.

Když jim to přinesli, pustily se do toho. Jane měla v hlavě pořád to, jak se k ní otec zachoval. Aby si nakonec neoblíbil Paula jenom protože mu může být synem. Ona se ale se Sylvou kamarádit nebude. Ne takhle.

,,Nechutná ti to?'' všimla si, jak na ní Kristy kouká. Podívala se do jejího talíře. Měla ho skoro prázdný, zatímco ten Janin byl plný. Jenom se v jídle přehrabovala.

,,Ale chutná. Jenom pořád myslím na toho otce.'' vysvětlí. Kristy jen chápavě přikývla.

,,Proto jsem ráda, že mám oba rodiče a jsem jedináček.'' tím nemyslela nic zlého proti Jane, ale vyznělo to tak. Ale Jane neměla ráda, když ji někdo litoval kvůli tomu, co se stalo její mamince. Neznala jí. Ale podle otce to byla úžasná žena a Jane jí byla velmi podobná.

Jakmile tedy Jane dojedla, šly ke Kristy domů a hned zamířily do jejího pokoje. Posadily se na posteli a začaly řešit zbytek věcí - jak se pomstít Paulovi. Bohužel už je nic nenapadalo.

,,Myslím, že časem na něco dojde.'' prohodila Jane. Nechtěla na něj teď myslet. Ale pořád měla v hlavě ten svatební den, kdy ji přišel požádat o tanec. Co to do něj ten den sakra vjelo?