Nepřátelé navždy

VIII.

,,Zlobíš se?'' hladil ji po ruce a cítil jak mu na hruď kapou její slzy. Popotáhla a trvalo hodnou chvíli než odpověděla. Musela nad odpovědí přemýšlet. Nevěděla, co se stalo. Věděla jen, že to bylo krásné a dala by vše za to, aby se to mohlo opakovat. Ale bála se.

,,Ne. Alespoň ne na tebe.'' řekla tiše a posadila se. Vzala si svoje oblečení a oblékala se. Paul se zatím opřel o lokty a koukal na ni.

,,Když ne na mě, tak na koho?'' sledoval ji upřeně. Ona se na něj ale nepodívala. Oblékla se a nechala ho tam bez odpovědi. Rychle utíkala nahoru do Slatine a k vile.

Chvilku za ní koukal a povzdechl si. Posadil se a sledoval odlesk měsíce na moři. Také přemýšlel o tom, co se zrovna stalo. Cítil se neuvěřitelně. Poprvé ve svém životě byl šťastný. Poprvé byl zamilovaný. Poprvé si milování užíval plnými doušky. Pochopil v tu chvíli jedno. Ať už to jindy bylo jakkoli vášnivé, jakkoli divoké, něco tomu chybělo. Něco, co našel právě tady, s ní. Byla to láska. A více než cokoli jiného se mu líbilo milovat se s dívkou, vůči které choval city, než s dívkou, která se stala jen jednou z mnoha. Nemohl ji nechat jen tak odejít.

Oblékl se a pomalu se vydal za ní. Když se vrátil zpět do vily, chtěl s ní mluvit. Ale v pokoji byla zamčená, balkonové dveře byly zavřené, závěsy zatažené. Ale svítilo se tam. Věděl, že je vzhůru. Rád by ale věděl, co zrovna dělá, na co myslí, jak se cítí.

Klepal na její okno, aby mu otevřela, ale ona to neudělala. Po četné chvíli to vzdal.

Šel k sobě do pokoje a lehl si na postel. Koukal do stropu. Myslel na celou tu scénu na pláži. Přehrával si to stále dokola. Vybavoval si chuť jejích rtů, vůni její kůže, něžný dotyk jejích rukou.

Za chvilku se podíval stranou, protože koutkem oka viděl pohyb. Ve dveřích balkonu stála Jane. Nic neřekla jen na něj koukala.

Pousmál se na ni. Neoplatila mu to, ale přišla k němu a položila se k němu do postele. Přitulila se k němu a on ji k sobě pevně přitiskl.

Raději nic neříkal. Už jen proto, že po chvíli si všiml, že usnula. A byl rád že právě u něj.

Na ostrově strávili celkem tři týdny. Užívali si každý den. Mluvili spolu, vtipkovali, víc a víc se sbližovali. Každý večer se pak ruku v ruce procházeli po pláži, ať už jim nad hlavou svítily hvězdy, nebo pršelo. A každý večer se stalo to samé, co noc první. Bylo to lepší a lepší, Jane už od Paula neutíkala. Po společné večeři s Annou se vzdálili do svých pokojů. Společně se vysprchovali a ulehali společně do postele, kde pokračovali ve svých milostných aktech. Začínalo to být vášnivější, ale to, co se nikdy neztratilo, byl cit, náboj, který mezi nimi proudil, když se dotkli jeden druhého.

Aniž si to řekli, oba věděli, že spolu chodí. Ale nikdo neřekl nic na to téma. Neregistrovali, jak rychle se blíží návrat do reality. Ale když přišel ten osudový den, kdy se odjíždělo, těšili se na příští rok.

Do letadla nastoupili ruku v ruce a celou dobu letu se k sobě tiskli.

Paulovi nyní ale hlavou běželo pomyšlení na Emu. Čeká na něj. Jak jí řekne, že je konec? Pomohla mu, aniž o tom věděla. Ale teď už o pomoc nestál. Byl s dívkou, kterou miloval. A nepotřeboval žádnou další.

Připadalo jim, že cesta trvala snad jen minut. Kdy zase budou moci být sami? Bude ještě příležitost k tomu, aby se objali? Aby se políbili?

Procházeli letištním turniketem, když se Jane zastavila. Paul se na ní otočil a pozoroval ji. Věděl, co jí běží hlavou. On toho měl také plné myšlenky.

,,Bude tam, viď že jo?" zeptala se, ale nepodívala se na něj. Přesto poznal, že jí to trápí, že je zklamaná.

,,Ano, nejspíše ano." odpověděl stejně zklamaně. Viděl, jak neurčitě přikývla. Nemusel dlouho přemýšlet, aby věděl, co má udělat. Pustil tašky na zem a šel k ní. Uchopil ji něžně za tváře a tělem ji jemně strčil, aby se opírala o stěnu a byla tak uvězněná. Políbil ji.

,,Miluju tě. Jen tebe." zašeptal ji do ucha a vrátil se k jejím rtům. Bylo mu jedno, jak na ně ostatní lidé koukají. Jestli tohle měl být jejich poslední polibek, musel stát za to.

Cítil, že přišel čas. Odtáhl se od ní, díval se do jejích hnědých očí a pohladil ji.

,,Musíme jít." přikývla a vydala se dál na cestu do letištní haly. Už z dálky viděla otce a samozřejmě Emu. Paul byl těsně za Jane. Ema k němu hned a utíkala, skočila mu do náruče a líbala ho. I když on se snažil jen o lehký polibek, aby neztratil chuť Janiných rtů.

Jane to nevnímala a šla ven za otcem. Objala se s ním na přivítanou. Tak ráda ho zase viděla. Uložila kufr a nastoupila do auta.

Paul a Ema se strašně loudali, jak na něm Ema samou radostí visela. Nakonec ale usedli na zadní sedadlo a vozidlo se dalo do pohybu.

Ema hned na Paulovi vyzvídala, jaké to bylo. Jane ho pozorovala v postranních zrcátkách a on se tam taky občas koukal a přitom se snažil odpovídat Emě.

Jak dorazili domů, Jane šla do svého pokoje vybalovat, zatímco Ema a Paul zmizeli v jeho pokoji.

Posadili se na posteli. Paul celou dobu přemýšlel jak ji to řekne.

,,Em poslyš..'' začal a v tu chvíli mu došly slova. Sledovala ho, a pak se usmála.

,,Teď nic neříkej," usmála se šibalsky a začala ho líbat. Svlékala ho, povalila na postel. Za jiných okolností by se mu to líbilo, ale viděl před sebou jen Jane. Nebyla to ona.

,,Počkej," odtáhl ji od sebe na chvíli. Už to chtěl říci, když ale viděl její zamilovaný pohled, nemohl jí ublížit. Musel si to promyslet, ,,Dej mi minutku. Dám si jen sprchu."

Usmála se na něj a přikývla. Položila se na postel v náznaku, že až přijde, bude na něj čekat plně připravena.

Vyšel z pokoje a mířil do koupelny, kterou měl společnou s Jane. Vtrhl dovnitř bez rozmyslu. Pak teprve si všiml Jane, která seděla na vaně a oči měl od slz. Věděl proč. A věděl, jak dlouho to v sobě musela držet.

Zavřel za sebou dveře a šel k ní.

,,Pojď sem," donutil ji, aby se postavila a pevně ji objal. Hladil ji ve vlasech a nechal její slzy máčet jeho tričko.

,,Já nemůžu... Nejde to." zašeptala. Odtáhl ji od sebe a zadíval se na ní.

,,Já vím. Ale slibuju, že už brzy bude konec všemu. A já budu už jen tvůj." políbil ji na čelo. Usmála se, když řekl ,slibuju'. Věděla, že je to pravda. Podívala se na něj, a pak se svými rty dotkla těch jeho.

Měl to být obyčejný polibek. Bohužel, jejich chtíč udělal víc. Líbali se, Paul Jane vysadil na umyvadlo a ona kolem něj hned obmotala své nohy. Zatímco jí sahal pod tričko a povoloval jí podprsenku, ona mu rozepla kalhoty, které následně spadli k zemi.

V jeho boxerkách bylo již vidět, jak po Jane touží. Stáhla mu je o kousek níž a pod sukní odhrnula své kalhotky. Nečekal na nic.

Byli potichu, aby je nikdo neslyšel. Na jednu věc však zapomněli. Byli v tom nejlepším, když...

,,Paule?"