,Když jsem se po těch letech vrátil do svého starého pokoje, nemohl jsem věřit svým očím. Zdi byly pokryty stovkami listy papírů. Rozpoznal jsem její rukopis.
Píchlo mne u srdce při vzpomínce na tu dívku. Avšak mé vzpomínky na ni se již dávno utápěly v mlze.
Zničeho nic jsem se začal smát. Spíše jsem hekal jako osel než se smál. Padl jsem na kolena. Slzy mi nekontrolovatelně ztékaly po tváři až jsem se skoro nemohl nadechnout. Opřel jsem se čelem o zeď. Různé znaky na papírech byly rázem rozmočeny mými slzami.
Co se to za ty roky stalo ?'
ČTEŠ
Sacred soldiers //LeviHan cz//
FanfictionLístky sakur jsou jako zamilované duše. Zmateně bloudí světem. Nechají se vést větrem. Neví co příjde dál. Neví jak dlouho jim jejich milý vydrží. Všechno to mohlo být jednodušší, kdyby tyhle dva vítr nerozdělil.
