Duben, Rok 1928
Růžové lístky sakur padaly na chodník parku Yoyogi. Ulicemi panoval klid... Jarní sprška před chvíli ustála. Dokonalé ráno. Ale...tuto poklidnou atmosféru přeci jen něco muselo ruši-
,,Máš babu !"
,,Heej ! To není fér ! Schovala si se za strom !"
,,Ale je ! Já neříkala pravidla !"
,,Kch ! S takovou teda nehraju !" prskne vztekle černovlásek. Rozhodně si sedne k jedné ze sakur a založí si paže na hrudi. Uraženě nafoukne tváře a sleduje svou společnici jak se stále tlemí.
Na to že byla neděle ráno, zde skoro nikdo nebyl. Kromě těhle dvou rarachů.
,,No ták Levi-kun ! Nechtěla jsem tě rozhěvat..." uculí se brunetka a sedne si k Levimu. Píchne mu prstem to tváře. Levi vyfoukne přebytečný vzduch a pohlédne na brunetu.
Oba kamarádi jsou stejně staří. Čtyři roky.
,,Hanji, co to znamená ,rozhněvaný' ?" zeptá se černovlásek Hanji. Často se ji ptá na významy různých slov. Co se týče mluvy a slohu, Hanji je znalejší než Levi. ,,Je to to samé jako naštvaný...teda....asi... jo... ne... počkat..." avšak Hanji se často takto zadrhne.
,,Koukej Hanji ! Letadla !" ukáže černovlásek k nebi. Obě děti vyskočí na nohy. ,,Páni ! Podívej na tu formaci ! Jsou tak odvážní ! Musí to být výška !" vydechne užasle bruneta, zatímco nepouští pohled ze sedmi teček na nebi seřazené do šipky. Letí směrem k Číně. Asi jenom trénují. Levi si prohlédne její užaslý pohled.
Na jeho rtech se vykouzlí lehký úsměv. ,,Jednou budu stejně odvážný jako oni !" Hekne černovlásek a zatne ruku v pěst. Odhodlaně nafoukne tváře. Jarní, chladivý větřík si začne pohrávat s jejich vlasy. Lísty sakury začnou kolem nich pomalu poletovat.
Brunetka uchopí Leviho za packu. ,,Proč ? Já tě mám ráda takového, jaký jsi." Pohlédne černovláskovi do očí. Levi se už nadechuje aby odpověděl ale přeruší ho Hanjiin hýkavý smích. Zazubí se na Leviho. Levi rospačitě zavře ústa.
,,Hanji ?"
,,Ano ?"
,,Co znamená ,Sakura' ?" Zeptá se černovlásek. ,,Nemyslím ale ten strom." dodá rychle. Hanji se hluboce zamyslí.
,,Hmmm... to opravdu nevím... Víš co ? Za sedmnáct let za tebou příjdu, a povím ti to !" hekne bruneta a zazubí se.
,,Proč za až sedmnáct ?" Zeptá se Levi zvědavě. ,,Sedmnáct je moje šťastné číslo !" zazubí se bruneta
,,Dobře..." kývne černovlásek a ještě ji stiskne ruku.
,,Ale ani o rok později."
=================================================================
Taková rozjezdová kapitolka XD Popravdě jsem dost nervozní, protože tuto knihu jsem si psala jen tak pro sebe :'D
Co na to říkáte ? :D
ČTEŠ
Sacred soldiers //LeviHan cz//
FanficLístky sakur jsou jako zamilované duše. Zmateně bloudí světem. Nechají se vést větrem. Neví co příjde dál. Neví jak dlouho jim jejich milý vydrží. Všechno to mohlo být jednodušší, kdyby tyhle dva vítr nerozdělil.
