V

242 15 10
                                    

Magnus zrovna přebíral dárek od Isabelly, když uslyšel jemné klepání na dveře, které doprovodil příliv energie. Nikdy necítil tak velkou moc pocházející z jednoho zdroje.

Tedy vlastně cítil, ale už to bylo více než dvěstě let a navíc objevili její tělo v Temži s hrdlem podříznutým tak, že nechybělo málo a hlava by byla úplně odříznuta. Něco mu ale říkalo, že je to ona.

Pomalu položil krabičku na ostatní dárky a šel ke dveřím. Alec byl ale u dveří rychleji, takže to byl on na koho spadla k smrti unavená křehká bělovlasá dívka.

Jakmile se Alecova holá kůže dotkla té její, rozzářily se všechny jeho runy, jejichž světlo Magnuse oslepilo i přesto, že stál téměř na druhé straně místnosti.

Přiběhl k Alecovi tak rychle, že za ním vlál jeho flitrovaný kabát ve všech barvách duhy. Alec se držel na nohou, ale bylo jasně vidět, že z něj ten dotek pomalu a jistě vysává energii. Rychlostí blesku mu Magnus vzal z náručí dívku a přenesl ji na gauč.

Přešel rychle ke knihovně a vytáhl svazek o bytostech podsvěta a hledal. Ale ať hledal jak chtěl, nikde nenašel ani zmínku o něčem co by vyzařovalo takovou sílu.

Alec si mezitím co Magnus nedával pozor přiklekl k té dívce, která ho vábila k sobě. Hned jak si toho Magnus všimnul, vzal Aleca kolem ramen a odvedl ho do ložnice, kde ho zamkl. Klíč strčil do kapsy a přes dveře zavolal: "Je to pro tvoje dobro ty můj sladký nephilim." Jen co to dořekl rozezněl se zvonek a Magnus s otráveným výrazem přešel ke dveřím.

"To tu nikdo nemá nic lepšího na práci, než se mi dobývat do bytu?" Vzal za kliku a rychle rozrazil dveře. Pohledem plným vzteku se podíval na Jace s Clary, ale když viděl jejich zmatené obličeje, rozhodl se že svůj vztek na chvíli odloží.


"Ahoj Magnusi," začala Clary. "Promiň, že nemáme nic lepšího na práci, ale hledáme jednu holku, která bojuje jako lovec stínů, zároveň čaruje a její moc je cítit na několik metrů. Má špinavě blond vlasy a ...,"Clary se zarazila a upřeně hleděla na dívku ležící na gauči.


Jace se s šelmovským úsměvem podíval na Magnuse a velice rád dokončil to, co Clary začala - po svém. "A teď leží u tebe na gauči. To to vážně Alecovi nevadí?"


K Jaceovu obličeji vyletěla Magnusova pěst tak rychle, že než si pěsti Jace všiml, už měl nos napůl.

V okamžiku, kdy se jeho krev dotkla podlahy, dívka otevřela oči. 

Andělův trestKde žijí příběhy. Začni objevovat