NIKKI
Pan Stessman po nich chtěl, aby se naučili nazpaměť básničku, jakou budou chtít. Teda jakou si vyberou.
"Všechno ostatní, co vás naučím, zapomenete." řekl pan Stessman a pohladil si knír.
Zvolna procházel uličkami, zastavil se u Nikki a ležérně se opřel rukou o její židli. Nikki si přestala kreslit a narovnala se. Stejně kreslit neuměla.
"Mozky milují poezii, přímo se na ni lepí" řekl pan Stessman.
"Mimochodem, žádné dětské říkanky, už jste na střední. Všichni jsme tu dospělí tak si vyberte něco pro dospělé. Něco romantického vám radím, to v životě nejvíc užijete." Dodal.
Otočil se na Ann, která se celou dobu dívala z okna. "Už máte nějakou představu o tom co si vyberete?"
Ann se jen na něj podívala a s nezájmem pokrčila rameny.
"Vyberte si báseň, která k vám promlouvá. Která vám pomůže promluvit k někomu jinému."
Nikki měla v plánu vybrat si básničku, která se rýmuje aby se jí dobře pamatovala. Měla pana Stessmana ráda, vážně jo..ale když to takhle prožíval..bylo jí za něj trapně.
"Zítra se sejdeme v knihovně," oznámil pan Stessman, když se konečně vrátil k tabuli. "Zítra půjdeme trhat růže."
Zazvonilo. Jako na zavolanou.
ČTEŠ
Spojení
RomansaAnn je ve městě nová a nikdy si nepřipadala osamělejší, než se přestěhovali tak měla alespoň někoho...a teď? Teď nikdo nechápe..a ani nemůže pochopit jaká je. Se svým chaotickým rodiným životem by nemohla vyčnívat víc, ani kdyby se snažila. A pak se...
