Přestrojení

11 1 0
                                    

„Drsná holka," poznamenal Russell kousavě.

Za to si vysloužil vyčítavý pohled, ale jinak Darja přešla poznámku beze slov.

„Musíme se odtud dostat, pojďme," vybídla je Darja. Možná se zdálo, že měla strach, ale bála se především o Tilly a Russe. Kdyby se jim něco stalo kvůli její minulosti, nadobro by ji to zničilo.

Oba se bez váhání chopili své zbraně a opatrně mířili ke dveřím.

Najednou, když uslyšeli mírné škobrtnutí s následkem škrknutí podrážky o asfaltovou cestu, Darja pokynula rukou na znamení toho, že se mají zastavit a být ve střehu. Udělala pár kroků zpět a svou zbraní, SIG Sauer P228 namířila přímo na dveře.

Darja měla připravený ukazováček na kohoutku zbraně a kapičky potu jí každou vteřinou stékaly po čele. Pomalu stláčela kohoutek, když si všimla pohybující se kliky. Dveře se pomalu otevíraly, čemuž Darja stojící za nimi napomohla a prudce je rozrazila.

„MSD!" vykřikla a opatrně už pokládala zbraň.

Za dveřmi stál malý oplácaný chlapeček, který vyděšeným pohledem přejížděl postavy všech detektivů.

„Kto ty?" (Kdo jsi?)

„Nikolai Petrovitch."

„I pochemu ty zdes?" (A proč jsi tady?)

„Ja tolko chotel videt trup." (Jen jsem chtěl vidět mrtvolu.)

„Idi domoy!" (Jdi domů!)

„Ya eshche ne videl pistolet." (Ještě jsem neviděl zbraň.)

„I teper' ty yeyo tozhe ne poderzhaesh!" (A ani teď si ji nepotěžkáš!)

„Co to říká?" upřel své hnědozelené oči na Darju.

„Že se ztratil," ušklíbla se na malého Nikolaje a výstražně přivřela oči.

Sama nevěděla proč, ale nechtěla překládat jejich dialog. Snad už jen díky času, který se nekontrolovaně řítí dopředu a rychle jim utíká.

Ještě před tím, než vylezli ze dveří, Darja našmátrala poslepu v misce na klíče krabičku cigaret, kterou si tam vždy odkládal její otec nebožtík.

„Jdeme," rozkázala a vmžiku ona i její tým navždy opustili domek. „Sbohem, mami," dořekla, jakmile práskla dveřmi.

Jakmile vylezli ven, Čajkovska si přehodila přes své nápadné dlouhé kadeře šátek a na oči si nasadila tmavé sluneční brýle, ve kterých byla identifikace jejích očí nemožná. Z hluboké kapsy jejího drahého kabátu vyhrabala onu krabičku cigaret, a jednu si strčila do úst.

„Nevěděl jsem, že kouříš," podotkl Russell.

Tilly se nevyjadřovala. Věděla, že je Darja pod velkým tlakem a nechtěla se míchat do jejích záležitostí.

„Darja? Nekouří, já ano," ujistila jej, mrkla, a z úst vypustila bílý obláček kouře, který mířil přímo na Russella. „Dáš si?" doplnila se a strčila své dlouhé hubené prsty, jež mezi sebou stískaly cigaretu, před jeho obličej.

Russell pokrčil rameny a snížil se v kolenou tak, aby si mohl z cigarety potáhnou, i když ji stále držela Darja.

„Mňam," zatřepal se, když mu chuť cigarety, nikotin a pocit nostalgie projel pod kůží.

Na to Darja nastavila otevřenou krabičku, ze které si Russell okamžitě nabídl.

„Víš," spustila. „Ta Čajkovska je fakt vzorná holka. Nepije, nekouří, nemluví sprostě a ani není bůhví jaký zločinec. Tatínkova vzorná holčička."

Russell nechápavě nakrčil obočí: „Neznáš svý jméno?"

Na to si Tilly povzdechla a potočila oči.

„Je na mě vypsaná odměna, jestli si hned nepohneme, možná jsou tohle poslední chvíle našeho života," sykla.

„Já tomu nerozumím. Proč jsi, když jsme jeli sem, šla úplně normálně, bez jakéhokoli přestrojení a teď děláš toto?" optal se nechápavý Russell.

„Protože jsem celou dobu v Americe pracovala na jediném – dokonalé přestrojení. Nikdo by mě tu nepoznal, proto. Ale šla jsem do toho baráku, byla to past, a jestli tam jsou kamery, půjdou po mně," šeptla, a přitom se jí trochu třásl hlas.

Russ si povzdechl a hlavou se mu honily ty nejtragičtější scénáře. To, že k Darji choval určitou náklonnost nejen jako k šéfce jistě viděla i ona, a tak si nedokázal představit, jaké by to bez ní bylo. Slíbil si, že za ni bude bojovat. Darja mezitím jako zběsilá potahovala cigaretu, měla od rudé rtěnky zabarvený i filtr.

„Máš tady nějaké přátele? Víš, někde, kde se můžeš schovat a kdo by nám možná pomohl," přišla s nápadem Tilly.

„No jasně!" špitla a poplácala rudovlásku po rameni. Otevřela kabelku a pokoušela se nahmatat telefon.

Vyšetřování: RuskoKde žijí příběhy. Začni objevovat